Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Zkuste si zjistit, cim se skutecne zivi vlk a mozna se budete divit. Problem je, ze zijete v predstavach, ktere nejsou uplne shodne se skutecnosti.
Jinak vlk nemuze mit v hlave program, protoze ho nedovede vytvorit, to dokaze jenom clovek, a pak zije v zajeti svych programu.
Pokud dokazete spravne naprogramovat svuj mozek, pak dokazete neuveritelne veci, ale to mi take nebudete verit, protoze vase programy v mozku Vam to nedovoli.

Inzenyr

Každý žije v nějakých představách - a ty, jak známo, ani nemohou být shodné se skutečností. Podle Vás je přirozené živit se trávou přepasírovanou přes odšťavňovač, asi budete gurmet a pravý rozkošník, který užívá života plnými doušky. Prosím, každý má nějakou životní filosofii.

(Pzn. nejsem programátor a místo hlavy nemám počítač, takže o nějakém programování nemůže být řeč...)

Původní dotaz který nastartoval tu bouřlivou diskuzi byl myslím tento:

Je to spíš na jiné téma, ale přístrojů se to taky hodně týká.
Vlákniny jsou dva druhy. Tzv. rozpustná vláknina a nerozpustná vláknina.
Rozpustná vláknina, bobtnavá, jsou to hlavně pektiny (jabka, hrozno, vařené zelí). Velmi užitečná, bezproblémová. Dokáže perfektně upravit obsah střev, stolice je nelepivá, sbalená do bobků, střevo čisté.
Nerozpustná vláknina, nebobtnavá, hlavně celulóza, lignin (kořenová zelenina, listová zelenina, traviny, celozrnné obilí). A s tou jsou právě problémy, připomíná spíš piliny. Taky sice dělá objem stolice, ale tady hodně záleží na zpracování.
Příklady:
a) 150g syrové kapusty, v sekáčku na potraviny, přidaná do ovesných placiček, osmažení. Výsledek - často až křeče ve střevech (jehličkovitá vláknina kapusty nestačila delším varem změknout, dráždí střeva).
b) mrkev na odstředivce, šťáva perfektní. Bylo mi líto vlákninu vyhodit, trochu jsem si jí přidal do šťávy. Výsledek - křeče ve střevech (jemně nastrouhaná jehličkovitá vláknina, dráždí střeva).
c) 200g listové zeleniny, vojtěšky, do Green-smoothie (mixer s 35000ot/min). Sice krásně hladké, ale výsledek - sice nedráždí, ale stolice se podobá spíš kravinci, lepí se všude a na všechno, asi zalepené i střevo, nedivím se že Green-smoothisti používají pořád klystýr. Psal o tom už dřív tuším Norman Walker, že jemná vláknina zanáší střeva. Tehdy jsem nevěděl o co jde, o mixeru s 35000ot/min se nám tady mohlo leda zdát.
d) vařená zelenina, mrkev, celer, brambory, květák. Výsledek - mazlavá stolice.
e) mrkev, jabka, červená řepa, pomletá na masovém strojku. Výsledek - asi nejlepší, bez problému. Taky se to nejvíc podobá zubama pokousané potravě. Vláknina takto nedráždí, a šťávy se uvolňují postupně, takže se nemusí některé šťávy ředit aby to žaludek snesl.

Takže proto asi ta snaha o šťávy, pokud se zeleniny má zkonzumovat víc a v syrovém stavu. No trochu jsem popsal moje zkušenosti s vlákninou, snad to tady taky neslíznu.

PS:
Rozpustná vláknina je kupodivu hodně zastoupená i v běžném pšeničném pečivu z bílé mouky, asi i v ostatních obilovinách, je to součást buněčných stěn, (potvrzeno mnohokrát, stolice sbalená do bobků), pokud tedy někomu nevadí pšeničný lepek (mě bohužel dost vadí).

Naopak, vyborna informace.
Dekuji, perfektne popsane.
Mam podobnou zkusenost, proto davam prednost odstavovaci pred mixerem, i kdyz vlastnim oba.
Ovoce vetsinou zkousat jde, se zeleninou uz je problem a votesku a pod. uz asi nikdo zkouset kousat nebude.
Take hodne zalezi na tom k jak kvalitnimu zdroji ovoce a zeleniny mate pristup. Podle mne je zelena stava vybornym doplnkem ovoce a zeleniny, protoze jeste obsahuje ziviny, ktere uz vetsina prumyslove pestovaneho ovoce a zeleniny neobsahuje. Cim je zdroj potravy chudsi na ziviny, tim vic je potreba odstavovac a mixer.
Zeleninu si pestuji sam, prevazne hnojenou jichou z kopriv, vojtesky a jetele. Ani prumyslove pestovana a prebirana zelenina nevypada lepe nez ta moje.
Na ovoce uz vlastni zdroj nemam, takze vetsinou pouzivam divoce roztouci jablone, hrusne, svestky, blumy a pod.

Inzenyr

Môžem potvrdiť, tiež mám podobnú skúsenosť. Niektoré byliny mi opravdu robili problém, cítil som sa akoby som mal zapálené črevo, prišiel som na to že mi to spôsobuje rozmixovaná niektorá bylina. Robil som si zelený nápoj trochu hustejší s nejakými bylinami, vojtešku som nemal pri dome (teraz mi už narástla) Takže zeleninové smoothies s bylinami asi nebude tá správna cesta, tak akú máte radu?

_________________
Prosím ctených mudrlantov aby na moje komentáre nereagovali.

Jestli nemáte spíš problém s trávením, dráždivé střevo se to jmenuje... Mně vařená kapusta ani jiná zelenina či ovoce nikdy žádné střevní křeče nevyvolávala.
Co mi dělalo zle byla stará rukola nebo pampeliška - naskákaly mi puchýře po celé puse (patro atd), takže to už nejím.


Ještě jsem přemýšlela nad tou travní stravou: taková kráva, ovce atd. se pase většinu dne, protože tráva je málo energeticky vydatná. Z čehož mi vychází, že kvantum zkonzumované šťávy by muselo být hodně velké.
Pak by bylo asi nejjednodušší se naprogramovat na vzdušnou stravu, což, pane inženýre?

Ale tu sa bavíme o surových rozmixovaných bylinách a zelenine. Varené su v pohode.
Najhoršiu reakciu som mal keď som rozmixoval veľké biele reďkovky. Mali ich po 1 cente tak som myslel že "no nekúp to". Ale sa mi neosvedčili.

_________________
Prosím ctených mudrlantov aby na moje komentáre nereagovali.

S tou vzdušnou stravou si nejsem moc jisty, jestli by fungovala. Veskere informace ohledne vzdušne stravy jsou zatim dost nepresvedcive. Pavel na http://www.pust.cz by to asi uz provozoval, pokud by to opravdu fungovalo.

U zelenych rostlin jde pro cloveka predevsim o potrebne ziviny, ktere uz ve vetsine zeleniny a ovoce schazi, ne o energetickou hodnotu.
Ja osobne si dam denne tak do 0,4 kg zeleneho. Angelem z toho dostanu tak do 0,2 litru stavy.
Krava je opravdu z hlediska premeny energie z travy znacne neefektivni, proto je take maso znacne energeticky narocna potravina.
Z druhe strany pocet joulu, ktere potrebujete k zivotu na mrtve strave je minimalne dvojnasobny, nez ten, ktery potrebujete na zive strave.
Telo dela divy, kdyz dostane potrebne ziviny.

Jinak ohledne te pampelisky bych spis typoval, ze ty puchare jsou dane tim, co ta pampeliska z tela uvolnila, nez samotnou pampeliskou.
Mne take ruzne rostliny zpusobovali znacne problemy pri alergii nez jsem ten svincik z tela vycistil.
Ted mi ty same rostliny zadne problemy nezpusobuji.

Inzenyr

Ještě k té vláknině.

Zvláštní kapitolu by asi zasloužila ještě vláknina z obilí. Tolik dnes módní "celoznnná mouka", "celozrnné pečivo", domácí mlýnky na zrní, apod. Obilná slupka obsahuje nejen nerozpustnou vlákninu, trochu minerálů a vitamínů, ale taky problém: inhibitory trávení škrobů a inhibitory klíčení.

Ta vláknina patří spíš k těm problematickým. Píše se že kamenné mlýnky (Fidibus Classic apod.) obilí semelou tak, že vláknina není tolik ostrá. Snad jo. O inhibitorech v obilných slupkách se dobře píše v knize Udo Polmera, Šokující pravda o potravinách.

Inhibitory klíčení nás moc netrápí. Jsou tam proto, aby nevyklíčilo obilí které jen navlhne. Musí se vyplavit, typicky v půdě.

Inhibitory trávení škrobů, to je jiná. Pokud se dostanou do těla, velice účinně zablokují trávení škrobu, takže to všechno pak ve střevech shnije. Je to ochrana semene před škůdci. Funguje to na minibroučky i na lidi. Potvrzeno z vlastní zkušenosti, opakovaně. Zkusil jsem uvařit pšenici v papiňáku, tak jak vařím rýži, bez máčení, 1 díl zrna, 2 díly vody. Voda se akorát vsákne, všechno zůstane tam. Výsledek - velké zažívací potíže, hrozný smrad. Nějak jsem nemohl pochopit co se děje. Na jógínském táboře jsme měli pšeničnou očistnou kůru, celý týden jsme jedli jen vařenou celou pšenici, sice nám to lezlo i ušima, ale efekt byl výborný. No jo, ona se ta pšenice před vařením máčela a voda se několikrát měnila, dokud byla žlutá, takže inhibitory trávení se vyplavily.

Podobný případ je popsaný v knize Příběh Lobsanga Rampy, když cestovali jako uprchlíci Transsibiřskou magistrálou ve vagoně s obilím: "Vagon byl plný obilí, které jsme jedli jen tak. ... Zjistili jsme že nám obilí působí těžké zdravotní potíže. Nadmuli jsme se a dostali těžkou úplavici...".

Že to funguje i na škůdce se dá snadno ověřit. Do jedné uzavřené sklenice dát suché obilí, do druhé naklíčené suché obilí. Za rok obyčejné obilí zůstane netknuté, a z naklíčeného zbude blok pavučin, molů, červů, brouků.

Inhibitory trávení se nezničí ani při 120stC v papiňáku, a už vůbec ne v celozrnném pečivu, kde teplota uvnitř nemůže přesáhnout 100stC (uvnitř je taky voda). Celozrnná mouka by se tedy měla mlít z máčeného a usušeného zrna. To bych chtěl vidět. Zajímavé je že v Tibetu byla národním jídlem tsampa (něco jako je u nás chleba), kaše z pražené ječné mouky. Ječmen se napřed opražil, pak semlel na mouku, a ta se ještě dál pražila. Při pražení ječmene se asi inhibitory trávení musely zničit, tou vyšší teplotou než 120stC.

Byl jsem zvědavý co je Grahamova mouka, čím se vlastně liší od Celozrnné mouky, od jen semletého zrna (dřív se tomu říkalo méně honosně "šrot", sešrotované obilí se přidávalo do krmení pro dobytek). A dozvěděl jsem se, že: "Endosperm je jemně rozemletý, vytváří bílou mouku. Otruby a klíčky jsou mleté hrubě. Obě části jsou pak smíchány dohromady, vytvoří hrubě texturovanou mouku, ze které se dobře peče a dobře drží." Takže asi jen technologická úprava aby se z toho dalo dobře péct. Mouka drží, a vláknina je hrubá takže tolik nedráždí střeva. Dřív byl tzv. Graham chleba běžně k dostání (opravdu jen veka z Grahamové mouky), často jsem ho jedl, ale žádné problémy jsem neměl. Jestli se ty otruby ještě před smísením máčely a sušily, nevím. O té Grahamové mouce moc informací není.

Takže ty kecy o tom jak je ta bílá mouka ochuzená, a jak je hrozně zdravé celozrnné pečivo, a blebleble, kecy. Celozrnné pečivo je ještě stravitelné asi jen díky tomu, že je tam z toho celého zrna jen poskrovnu. A když se nějaká autorka ještě rozplývala nad tím jak pije "klíčkovou vodu" (voda ve které se máčelo zrno před klíčením), no potěš pámbu.

Ideální bude zřejmě Chléb Essenských: Na sluci usušené placky z rozmačkané naklíčené pšenice.
+ Aby naklíčila, musí se vyplavit inhibitory klíčení, a současně se vyplaví i nežádoucí inhibitory trávení škrobu.
+ Naklíčením se rozloží a zruší problémový pšeničný lepek.
+ Vláknina zůstane hrubá, nedráždí.
+ Nepeče se, takže je to zároveň syrová strava (asi bude stačit usušit v teple v suchu).
+ A je kalorická, výborný doplněk hladových zeleninových šťáv.
Samé plus.
Ale je to taky obilnina, takže potřebuje k trávení sůl (moje oblíbená sůl Mary), a pohlídat překyselení.

Ještě poznámka ke klíčení, je to výborně popsané v jakémkoliv sladovnictví. Ke klíčení je potřeba vzduch. Takže napřed máčet a vodu několikrát vyměnit, pak nechat klíčit vlhké na vzduchu. Klíčky nechat narůst v délce 1-2 délky zrna. A zrní ne moc staré, léty ztrácí klíčivost.

Snad jsem napsal všechno k obilné vláknině a obilí na co jsem si vzpoměl, možná to někomu pomůže.

Osobne to zrno (jecmen, psenice) necham naklicit, zezelenat a sup s nim do odstavovace.
Z nakliceneho zeleneho jecmene je docela sladka zelena stava.

Inzenyr

ganesa: zajímavé informace, zase jsem o něco chytřejší.

S tím klíčením jsem měla ale vždycky potíž, obyčejně mi všechno zplesnivělo, tedy až na mungo, které jen namočím tak na den a jím ho ještě bez klíčků.
Máti máčí zrní slepicím, voda se možná ani nemění, nevím, ale obyčejně, a to se stává i když nechám namáčet třeba sóju, hnilobně páchne, takže z jakéhokoli máčení a klíčení mám obavy kvůli plísním a podobným breberkám.

ganesa: jo, zajímavé, díky,

ještě dodám - prodavačka ve zdravěnce mi říkala, že s obilnou slupkou je to stejné jako s vlákninou u zeleniny: soustředí se v nich rezidua z neekologického zemědělství,
čili ve slupce a ve vláknině je vázána chemie používaná v zemědělství.

U zeleniny je to prosté - kvalitní odšťavňovač oddělí vlákninu a šťávu a vyřešeno,
u celozrnného pečiva chemie zůstává ve výsledném produktu

Tady mate zajimave video na premysleni o strave "Proc jime", vztahujici se k Vasemu dotazu ohledne vzdusne stravy:

https://www.youtube.com/watch?v=lHaup1xYkDk

Inzenyr

Obávám se, že nejsem ochotna obětovat hodinu svého života na toto video... Dívala jsem se na jiné, na dokument, a dělal na mě mnohem lepší dojem, než tento uhlazený, na první pohled propagační film.

Asi si taky vymyslím něco takového a budu to šířit po světě, dá se na tom něco trhnout.

Malá poznámka k tomu chlebu:

_________________
Prosím ctených mudrlantov aby na moje komentáre nereagovali.