Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Mnohé vám napoví písnička, "Hrách a kroupy, to je hloupý, to my máme každý den" a pokud se podíváte na ajurvédu a její ideální potravinu khičrí, tak bude jasno. Mléko je většinou větší problém, dost zahleňuje. Jídla ověřená po několik generací nezkoumejte, ta fungují lépe než co jiného. Přidání ovoce do obilí dělá opravdu dost problémů, tedy raději se těmto kombinacím vyhnout. Mléko má individuální snášenlivost, nebo nesnášenlivost, proto co autor to názor, vždy je třeba vyzkoušet a poslouchat svoje tělo. Krevní skupiny to mají podobné, nenajdete dva stejné názory, tedy zase vysledovat a dělená strava je v případě nemocí dobrá, dost odlehčí organizmu, nicméně pro zdravého člověka zbytečná, ten by měl trávit i kombinace dobře. Rajčata mají mnoho předností a pokud je člověk dobře snáší, tak třeba rýže, máslo, rajčata je výborné jednoduché a snadno stravitelné jídlo.

Dobrý den,
děkuji!!

A co, prosím, tedy ty pseudoobiloviny (pohanka, jáhly) = také Sacharidy / škroby?

Jinak, jak nejvhodněji užívat jabl. ocet? Vyčetl jsem přímo na lahvi, že 2 ČL jabl. octa smíchat s vodou a 2 ČL medu a denně před jídlem vypít. Nevím, zda ten med tam zcela sedí (kyselé + cukr = kvašení??) a zda se příjmem kyselého před jídlem nenaruší trávení přijímaného jídla (kyselina obecně vyruší produkci ptyalinu a nesnáší se ani s kyselým prostředím vhodným pro bílkoviny).

Ještě k masu - Vy osobně, Jardo, doporučujete jen k zelenině či je možno i se Sacharid. přílohou??

Co se týče "tradičních" pokrmů, je "jen" problém vystopovat opravdu originální původ toho kterého jídla. Třeba klasické knedlo-vep-zelo totiž s tradicí nemá nic moc společného, ale třeba hrachová kaše nebo pohankové pokrmy už asi ano. Přemýšlel bych nad ovocnými knedlíky s tvarohem / mákem, cukrem a máslem, jáhlovníkem či pohankou zapečenou se švestkami, makovou či jablečnou buchtou - štrůdlem apod.??

Děkuji opět!

Dobrý den, Jardo!

Ještě bych rád doplnil otázku k oněm rajčatům. Dle dělené stravy spadají tyto plody do skupiny "kyselé ovoce", a proto není údajně vhodné kombinovat rajské jablíčko s jinými skupinami, a zřejmě ani se zeleninou. Píšete, že "rýže, máslo, rajčata je výborné jednoduché a snadno stravitelné jídlo", ovšem dle teorie DS a také dle Vás ("Přidání ovoce do obilí dělá opravdu dost problémů, tedy raději se těmto kombinacím vyhnout.") by se nemělo ovoce kombinovat se Sacharidy (S). Můžete mi to, prosím, nějak osvětlit? Velice bych přivítal i reakce a komentáře ostatních zkušených uživatelů a také dlouhodobých praktikantů DS. [b]Jak tedy nejlépe a nejšetrněji pro zažívání konzumovat rajské jablka??
[/b]
U nás se v létě často dělá z rajčat salát (s cibulkou, octem a trochou cukru - asi ne ideální kombinace, ale moc chutná, popř. naslano s pepřem a solí) anebo se tradičně pojídají s chlebem a máslem, popř. i zeleninou. Ale to je asi dle teorie DS vše špatně, že??

Jardo, ještě bych Vás s dovolením poprosil o komentář k tomuto dotazu:
Píšete: "dělená strava je v případě nemocí dobrá, dost odlehčí organizmu, nicméně pro zdravého člověka zbytečná, ten by měl trávit i kombinace dobře", nicméně na první str. tohoto tématu uvádíte: "Dělená strava představuje základní stupeň přechodu ke skutečně zdravé stravě. Je jakousi přípravnou fází pro dosud zdravé jedince, kteří z různých důvodů nejsou schopni, nebo ochotni se vzdát konzumace masa a udělat razantní změnu ve svém stravování. Přechod na dělenou stravu nicméně i při konzumaci relativně nezdravých potravin, většinou velice pozitivně ovlivní trávení i defekaci a může tak vylepšit i řadu onemocnění, hlavně poruch funkce tlustého střeva. Rozhodně ale nepočítejte s možností, že Vás dělená strava před onemocněním ochrání a vážné choroby určitě nezastaví."
Vidím v tom trochu rozpor - DS tedy pro zdravé jedince zbytečná, ale je zároven fází pro dosud zdravé jedince.
Mohu požádat o vysvětlení (nejde o kritiku, ale o snahu pochopit podstatu věci)?
Děkuji!

Ještě dotaz do fora - stale mi na mysli vyvstava otazka, zdali je trofologie čili DS "praktická" a opodstatněná. Z historie až dodnes mne nenapadá snad žádný národ (snad kromě jistých "prim. kmenů" v pralesích), který by se takto dlouhodobě stravoval, a navíc, léčebné systémy mnoha zemí, i ty tradiční, vycházejí naopak z kombinací potravin za účelem dosažení lepšího efektu ozdravení (tj. působení různých složek dohromady vyvolá žádanou reakci vedoucí k ozdravení nebo dokonce i lepšímu strávení). Dle spousty světových kuchyní se jednotl. potraviny vzájemně doplňují (a jejich efekt se zesiluje), a to i ty, jež dle teorie DS patří do jiných skupin (dokonce někdy i B a S dohromady). Rád bych uvítal názory ostatních! Velice děkuji!

Obávám se, že v tom hledáte větší problém, než tam ve skutečnosti je. Člověk vždy musí sledovat jak dané jídlo tráví a pokud blbě, je třeba zjistit proč, nebo ho prostě bez zkoumání z jídelníčku vyřadit. Jablečný ocet není nějaká moderní vymyšlenost, jde o lety prověřený produkt a nedá se na něm najít mnoho negativních vlastností, což platí i pro rozumnou konzumaci medu. Maso se obecně dost dlouho tráví a sacharidy celý proces ještě komplikují, tedy zase platí, že dle schopnosti trávení, což je dosti individuální. Tradice nejde brát v potaz plošně, ale spíše krajově, každá oblast měla svá specifika a k nim bych i dnes přihlížel.

A není jednodušší, než to stále dokola zkoumat a složitě rozebírat, si takové jídlo vyzkoušet a zjistit, jak to tedy vlastně je přímo u mě. Každé tělo reaguje trochu jinak a nemocné o hodně jinak, proto tolik rozporuplných názorů na tu kterou danou potravinu. Hledat rozpor v tom, že dělená strava odlehčí trávení, nebo zda naprosto zdravý člověk nic dělit nemusí, to je již opravdu mimo, taková věc je přeci jasná a není na ní co zkoumat. Ovšem i zdravý člověk stravu dělit může a odlehčí tak svému trávení pochopitelně také.

Ahojte řeším momentálně jídlo. Delší dobu ráno startuji ovocem nebo šťávou pak poledne zelenina, večer zelenina. Nemám moc nápaditost a tak jsem začal laborovat.

1. salát z kysaného zelí - plus česnek, porek, cibule, jablečný ocet, podlití vodou a zakapáním citronem + do toho dvě vajička na tvrdo po velikonocích /byly dobré/.K tomu celozrné pečivo dva drobné krajíce. Moc chutné. Solené je bohužel zelí.
Výsledek-vyšší tlak, šum v uchu, spánek běžně 6hodin-nyní 8-9hodin. Těžko říci jestli delší doba spánku naznačí že tělo něco zabíjí (např. breberky) nebo to není ku prospěchu tělu.

2. tzatziki- obecně se mi jeví omáčka tzaziki jako ideální jídlo. tedy řecký yogurt nebo zakysaná smetana+okurka+česnek+olivový ojel+oregano+citron. K tomu opět nelibé celozrný rohlík.
Řecká kuchyně myslím je skvělá, řekové se dožívají nejdéle. hodně odpočívají. Mám tuto mentalitu rád. myslím že bude jejich kuchyně osvědčená a zdravá.

Pište prosím své jednoduché nápady. Díky.

Omlouvám se tento článek asi patří do kuchařky např. Potraviny jako jedy i léky zde ve foru?

Jardo, vy tvrdíte, že kombinace trávicích šťáv pro bílkovin a pro sacharidy se zneutralizuje a nestráví se ani jedno. Například Malachov však ve svých knihách píše, že se přednostně tráví bílkoviny a sacharidy, které se po prvotním zpracování v ústech dále zpracují v tenkém střevu, "čekají" a leží v žaludku. Co vy na to?

Doplním a pozměním svůj dotaz z předchozího příspěvku. V posledních dnech jsem docela četl a hledal informace o tom, jak to přesněji s tím trávením je a dovolím si tvrdit, že ano, bílkoviny a sacharidy má smysl oddělovat, ale ne kvůli tomu, o čem Jardo píšete zde na webu.

Faktem je, že prvotní trávení sacharidů ve slinách probíhá v zásaditém prostředí. Stejně tak je pravdou, že žaludek má prostředí kyselé. Pravdou je ovšem i to, že sacharidy se netráví v žaludku, nýbrž v tenkém střevě. V žaludku naopak probíhá trávení bílkovin, kdy je pomocí kyselých šťáv uvolňován pepsin, který se stará o rozklad bílkovin na aminokyseliny (resp. peptony).

Zde vidím problém v tvrzení o neutralizaci, protože v žaludku se žádné zásadité šťávy nevylučují, ty dorazí pouze v podobě amyláz ze slin a poté, co jsou tyto amylázy "zneškodněny", již se žádné další nevytváří. Žaludek se tedy věnuje trávení bílkovin a sacharidy "čekají". V tom je podle mne ta pravá potíž kombinování bílkovin a sacharidů.

Pokračujme však ještě dále v procesu trávení. Na konci žaludku je tzv. pylorus neboli vrátník, jehož úkolem je po částech propouštět natráveninu ze žaludku do tenkého střeva. V tenkém střevě se pak dále rozkládají jak bílkoviny, tak sacharidy. Podstatné je, že zde již panuje zásadité prostředí, které vyhovuje jak trávení bílkovin, tak trávení sacharidů.

Vrátím se tedy k předpokládané podstatě problému. Sníme-li samostatný sacharid, začne se trávit v ústech, v žaludku se jeho trávení následně pozastaví, poměrně rychle se však po kouscích přesouvá do tenkého střeva, kde proces trávení opět pokračuje. Protože však 100% sacharid téměř neexistuje (nepočítáme-li cukr), vždy musíme zohlednit i trávení bílkovin. Jídlo s pomerně malým obsahem bílkovin (tedy typicky sacharidové jídlo) by nemělo být až takový problém, bílkovin je málo a zřejmě se rozloží poměrně rychle, tato směs tedy může brzy pokračovat dále.

Když však sníme dohromady "velkou" bílkovinu a "velký" sacharid, už je to horší. Tím, že se obě složky v jídle smíchají, se nedají moc dobře posílat do střeva zvlášť a sacharidy tedy musejí čekat na natrávení většího množství bílkovin. To pak zřejmě vede ke kvasným procesů, jejichž taje a zákonnitosti jsem ještě neobjevil a nejspíše by vydaly na samostatnou kapitolu.

Tento text jsem sepsal jednak pro vlastní vyjasnění a také proto, že ten původní text v kapitole o dělené stravě podle mne není pravdivý. Respektive doporučení k dělené stravě ano, nemohu však dobře souhlasit s důvodem proč, proto jsem jej chtěl lépe popsat zde.

Řešením problémové kombinace sacharidů a bílkovin se mi zdá nejen jejich naprosté oddělení (byť určitou porci bílkovin, jak jsem již napsal, přijmeme vždy), teoreticky by mohlo pomoci i sníst nejprve přílohu a následně teprve bílkovinu. Podle papírových předpokladů by to mohlo fungovat a dalo by se to využít například v restauraci či kdekoliv, kde není zrovna snadné/možné striktní oddělení obou složek.

Okrajově se zamyslím i nad tuky - ty se tráví především v tenkém střevě, aby se však organismus jejich trávením nepřetížil, posílá je tam ze žaludku postupně po malých částech. Zdá se mi tedy vhodné jich v kombinaci se sacharidy jíst co nejméně, jinak se sacharidy opět zbytečně zdrží v žaludku.

Uvítám jakékoliv doplnění či vyvrácení mého pohledu. Po dlouhém bádání jsem však snad konečně dospěl k poznání, se kterým se mohu ztotožnit, protože, jak jsem již psal, Jardovo původní vysvětlení mi pořád nějak nepasovalo.

Po několika dalších hodinách čtení se zase vracím s aktualizací dříve napsaného.

Zdá se, že jsem se zmýlil v tvrzení o sacharidech: "v žaludku se jeho trávení následně pozastaví, poměrně rychle se však po kouscích přesouvá do tenkého střeva". Podle všeho to zase taková rychlovka není (s výjimkou ovoce, i když i tam jsem našel materiály, které tvrdí, že v žaludku leží poměrně dlouho). Sacharidové jídlo, které dorazí do žaludku, nepokračuje ihned dále do tenkého střeva, nýbrž se dále tráví pomocí amylázy ze slin. Ta může fungovat díky tomu, že se nevylučuje HCL (ta by se vylučovala v případě snězené bílkoviny). Takže to vypadá, že i sacharidové jídlo si v tom žaludku nějakou dobu poleží. Podstatné je, že se celou tu dobu správně tráví.

Když se znovu podívám na ten problém s kombinací sacharid + bílkovina, tam to tedy asi bude tak, že se vyloučí HCL, amyláza přeruší svou činnost a tráví se pouze bílkoviny (možná dojde i k nějakému oslabení trávicích šťáv vlivem neutralizace kyseliny a zásady a ani bílkoviny se nestráví pořádně). Tím pádem do tenkého střeva dorazí napůl nestrávená hmota, takže místo aby se začaly využívat potřebné živiny, tak se musí ještě dále pokračovat v trávení, které mělo proběhnout v žaludku. Jenže díky tomu, že to probíhá se zpožděním, tak už ta hmota začíná podléhat kvašení a z toho plynou příslušné problémy jako uvolňování toxinů, krmení špatných bakterií, zvýšená propustnost střev atd. Případně je také možné, že na nestrávené sacharidy se už v žaludku vrhnou bakterie, které je začnou rozkládat.

Důvod, proč nevadí potraviny typu čočka apod., které obsahují bílkoviny i sacharidy, by měl být ten, že tělo dokáže tuto přirozenou kombinaci rozpoznat a proto nechá nejprve dokončit trávení sacharidů a až následně vyplaví HCL, která se postará o zpracování bílkovin. Díky tomu dorazí do střeva správně natrávená hmota, kterou je možno již podrobit finální fázi zpracování.

Jen se snažím nějakým vlastním způsobem přijít na to, proč je tato kombinace zavádná.

V otázce dělené stravy netřeba vůbec nějaké analýzy a mudrování. Prostě si to zkuste. Zjistíte-li, že je vám velmi dobře, lehko, vesele, svěže, že se vám vrací ideální váha a že se vám značně rozšířilo spektrum chutí, které poznáte a užijete si je, co chcete víc?
Pak vám bude fuk, proč a jak to funguje a jak se to jmenuje ...

Já už dělenou stravu nějakou dobu praktikuju, o to nejde. Spíš mám jen občas takové přemýšlivé chvíle a navíc si někdy, když mě přepadne slabost, potřebuju nějak vysvětlit, že to, co dělám, má opravdu smysl. Sem tam narazím na různé odpůrce dělené stravy a hodí se mi mít trochu jasno v tom, co a jak funguje, abych případně mohl předložit a rozumně oddůvodnit můj postoj.

No nevím, je to sice rychlé chutné, ale ani místní to předpokládám nejedí denně a jedí i jiná jídla. Podle mě by jste si měl spočítat třeba na cronometer.com co vlastně přijímáte v přebytku a co se hrubě nedostává a uvidíte v čem je problém. Pokud vám stejné deficity a přebytky vyjdou po několik dní, dá se tvrdit, že jde o trvalý problém, který je potřeba řešit vyvážením stravy.

To je sice různá formulace stavu, ovšem vede ke stejnému výsledku a tím je špatné trávení, tedy zde se nelišíme. I jeho tvrzení je, že se bude trávit pouze jedno a druhé značně omezeně, protože žaludek není schopen držet naráz zásadité a kyselé prostředí.

Tak, že by se nějak ideálně trávila třeba čočka, nebo jiné luštěniny, jsem nikde nezaznamenal, vždy se jednalo o problematickou potravinu se kterou má nějaké problémy většina lidí. Prostě tam funguje to samé jako když si dáte kachnu s medem, sice je dobrá, ale tráví se blbě. Hodně záleží na stavu trávicího systému a psychickém rozpoložení. V naprostém klidu člověk může polykat i hřebíky a většinou není problém, naopak při nervech nestráví skoro nic, nemá čím. Paradoxně vysoká fyzická zátěž funguje i obráceně, třeba lidé kteří problematicky tráví složité sacharidy při velké fyzické zátěži kupodivu tráví tyto potraviny mnohem lépe než v klidu.

Luštěniny jsou velmi, velmi chutné, ale obecně jsou téměř nestravitelné. Rostliny obsahují inhibitory trávení, je to ostatně logické. Já miluji luštěniny jakéhokoliv druhu a přežral bych se jich. Ale co s tím má slinivka, střevní mikroflora a imunitní systém dělat? Všeho rozumně. Když už, tak s ničím nekombinovat (mimo zeleniny). Nejhorší je samozřejmě soja, ta je v podstatě nestravitelná. Nejlepší je asi cizrna, ta má ale dost výraznou chuť, velmi dobrou, ale přejí se. Dobrá je čočka (je jí ale mnoho druhů), hrách také (ale také jak kdy a jak který). Fazole už budete trávit hůře. Jde o extrémní potraviny, velmi hutné, syté, chuťově velmi zajímavé, ale zatěžující. Chemických rozborů netřeba, stačí vařit a jíst a mít nějaký cit.