Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Ahojte.
Robievam si fermentovanú obilno-strukovinovú kašu (fermentujem v už rozmixovanom stave, s dodatkom citrónovej šťavy), už veľa mesiacov... Jem ju každý deň.
Avšak zistil som, že pri jej varení sa teplota nevyšplhá nad 70 stupňov celzia....
Vadí to niečomu ?
Môžem takú kašu považovať za dovarenú, keď sa varí 10-15 minút ?
Predtým som ju fermentoval nejakých 24-30 hodín v teplote 42-45 stupňov celzia, s dotatkom citrónovej šťavy. Takže do určitej miery sa "uvarila" sa už počas fermentácie, mňa však zaujíma, či tých 70 stupňov celzia stačí na jej finálne "dovarenie".
Nad 70 stupňov proste kašu nezohrejem... Potom už prihára, veľmi rýchlo zhustne...a aj tak je tých 70stupňov hranica...
Ďakujem za odpoveď/odpovede...

_________________
29.8. 2018 .......... Myslím, že by už aj stačilo....

Naprostá většina bakterií není schopna dlouhodobě přežít 60 stupňů, ale některé dovedou i krátkodobý var tedy 100 stupňů proto se doporučuje vařit cca 15 minut na 100 stupních. Vaříte to asi blbě, kaše se vaří vždy ve vodní lázni tedy třeba v hrnci na mléko s dvojitým dnem a tam se vám to připalovat nebude.

No ono sa ta kasa vo vodnom kupeli nepripali, ale zhustne do takmer nemiesatelnej hustotu do 5 minut... To sa mi zda kratka doba varenia... Ale skusim, a bodaj by to vyslo fajn.
Dakujem velmi pekne za odpoved, pan Jarda. O vareni kase vo vodnom kupeli som ani len netusil.

_________________
29.8. 2018 .......... Myslím, že by už aj stačilo....

No vidíte a to já zásadně nevařím, jsem toho názoru že pokud bych si vařil tak jsem se nemusel ženit.

Varím vo vodnom kúpeli už hodinu, a teplota kaše je stále 70 stupňov.... Varím naraz 2100g kaše... Ak treba čakať tri hodiny na to, aby teplota stúpla na 100 stupňov, tak...
A vôbec - vystúpi niekedy teplota jedla vareného vo "vodnom kúpeli" na 100 stupňov ? Alebo aspoň na 95 ? ... Mám ručičkový kvalitný kuchynský teplomer (0-100 stupňov Celzia)... Dá sa vôbec veľké množstvo kaše (proste tri veľké porcie) priviesť na teplotu 100 stupňov celzia (alebo aspoň 98 stupňov celzia) na sporáku pri varení v hrnci na plyne či vo vodnom kúpeli ? ASI NIE.... Začínam mať dojem, že by som tú kašu mal normálne dať do rúry a piecť, ak chcem jej teplotu priblížiť ku 100 stupňov celzia... Hoci už celé dlhé mesiace jedávam fermentovanú obilno-strukovinnú kašu "na sladko" bez toho, aby prekročila teplotu varu 70 stupňov celzia, a nerobí mi to žiadne tráviace problémy, ani vetry... ... Tak asi v tom môžem kľudne pokračovať, a využiť vodný kúpeľ snáď na to, aby kaša mala tých 70 stupňov celzia v trvaní aspoň hodinu ? ... Totiž sa nepripáli, to je asi jediná výhoda varenia vo vodnom kúpeli - ak sa bavíme o väčšom množstve kaše... Ale veď - aj hrniec je dosť veľký, a 100 stupňová voda ho celý "obkolesuje".... Žeby bola kaša slabý tepelný vodič ?

Edit : teplota nepresiahla 71 stupnov celzia... Ide asi o to, ze kasa je HUSTA, a tak nu vodny kupel nema sancu ohriat na vyssiu teplotu...
Mohol by som zfermentovanu obilno-strukovinnu kasu s koreninami (karamel, karobovy prasok, kakao, sol, skorica/pernikove korenie) dat do korpusu zapiect....miesto varenia v hrnci..... Ale to by uz nebola kasa, bol by to akoby kolac...ktory by mi akurat sposobil smäd... (ja nikdy nejedavam suche potraviny)... Apo upeceny ho rozdrobit a zmiesat s vodou ? To urcite nie.... ....
SKODA, ze sa ani zdialky nepriblizim k tym 100% celzia pri vareni kase... Avsak 24-30 hodinova fermentacia za pomoci "kysleho media" (prekvapivo citronova stava este vylepsi chut kase...) V TEPLOTE 42-45 stupnov celzia (teploty dosiahnute za pomoci mojich dvoch velkych jogurtovacov) sa poatara o odburanie antinutrientov ako v obilnine, tak v strukovine (brach a sosovica maju zo strukovin najmenej antinutrientov).... Var pri teplote 70 stupnov sice nezabije vsetky bakterie, ale...je to vobec nutne v tomto pripade ? Myslim, ze nie
Avsak dakujem pan Jarda za ten napad s varenim kase vo vodnom kupeli. Aspon sa moze kasa "pomaly" varit pri 70 stupnoch (za obcasneho dolievania vody) aj dve hodiny.... Ked je na to cas. A to aj bez obcasneho miesania (staci miesat len prvych par minut varenia). Nema totiz co prihoriet pri vareni vo vodnom kupeli....

_________________
29.8. 2018 .......... Myslím, že by už aj stačilo....

To je divné čistě teoreticky by mělo jít dosáhnout ve vnitřní nádobě prakticky stejné teploty jako ve vnější nádobě, patrně by jste měl tu vnitřní přikrýt pokličkou.

Veď to, že hrniec v ktorom bola kaša, bol prikrytý (až na čas keď som meral teplotu)... celú hodinu sa teplota nezmenila, stále to bolo 70-71 stupňov celzia... Po domiešaní pred prykritím tam bola teplota 70 stupňov, potom som ho prikryl na hodinu, voda stále jemne vrela (bublala, mala teda 100 stupňov), a žiadna zmena teploty kaše...
Aj mne to príde divné... Asi ide o to, že kaša bola príliš rýchlo hustá, a asi o to menej tepelne vodivá... No tak to asi býva, keď 240g hrachu a 240g pohánky/ovsa chcem mať obsiahnutých v objeme kaše 2100g (z toho mám 3 porcie po približne 35g bieklovín v porcii)... Chcem totiž riadne koncentrovanú kašu... Aby som proste v dvoch jedlách (z nich tú kašu jem prvú) v priebehu dvoch hodín (IF 22/2 čo najviac bielkovín, tukov a sacharidov (tých mám 150g denne). Nejakú riedučku kašu si "nemôžem" dovoliť... Možno by sa mi podarilo spraviť redšiu a teplejšiu, keby som nekombinoval obilninu so strukovinou (1:1), ale obilninu s obilninou (napr. ovos:pohánka ... 1:1)... Tam je však málo bielkovín... a keďže si chcem zachovať vypracované telo, musím mať minimálne 90g bielkovín/deň na súčasných 76kg telesnej váhy. Prvé jedlo mám rastlinné bielkoviny (asi nejakých 35g), druhé jedlo mám živočíšne bielkoviny (okolo 55-60g). Keby som strukovinu nahradil druhou obilninou (čiže ovos + pohánka ako jediná "zrnová" zložka kaše), bielkovín by som miesto 35g v porcii kaši mal nejakých 23g, a "plus mínus" 12g bielkovín denne nie je zanedbateľné číslo...
Áno, je to divné, že sa mi to viac neohrialo, ale... Napr. Sándor Felix Katz píše, že fermentovaný ovos sa už nemusí variť, môže sa zjesť surový, avšak varený je chutnejší. Zo strukovinou to bude trochu iné, avšak tých 70 stupňov pôsobiacich minimálne hodinu vďaka vareniu vo vodnom kúpeli (plus potom "dochádzanie" kaše s vypnutým plynom, kde ešte po hodine má zo 70 stupňov teplotu 55 stupňov) podľa mojich vypozorovaní stačí na to, aby kaša bola NEZÁVADNÁ...
Ono totiž v skutočnosti ja som niekoľko mesiacov jedol takú obilno-strukovinnú fermentovanú kašu, ktorá neprešla teplotou 52 stupňov celzia... Ja som ju celý čas (cca 20 minút, varenie rovno na plyne, nie vo vodnom kúpeli) varil na najmenšom horáku a zároveň na najmenšom plyne, pretože som chcel, aby zhustla čo najneskôr (a vďaka tomu sa mohla variť čo najdlhšie, bez pripaľovania, za stáleho, ale nie príliš aktívneho miešania)... A takto pripravovanú som ju jedával niekoľko mesiacov... Nikdy mi z toho nebolo zle, ani vetry som nemal... O tom, že tá teplota bola len 52 stupňov, som sa šokujúco dozvedel po zakúpení kuchynského ručičkového teplomeru (ktorý sa zapichuje do jedla), keď som ho "pichol" do kaše... Ja som bol celý čas v tom, že určite má nejakých 85-90 stupňov, a ona mala len 51-52 To by mi nikdy nenapadlo...
Preto som si dal pozor, a radšej som ju (ale to asi len posledné dva mesiace) varil už na zvýšenom plyne, kde som dosiahol maximum 70-71 stupňov celzia, avšak len po dobu pár minút, lebo už začala prihárať. Vďaka vareniu vo vodnom kúpeli sa na teplote 70-71 stupňov celzia môžem pohybovať v podstate aj niekoľko hodín keby som chcel (lebo nič neprihorí), pričom ale taká hodinka bude stačiť...A potom "dojdenie" kaše po vypnutí plynu/ohňa pod hrncom...to tiež spraví svoje.

_________________
29.8. 2018 .......... Myslím, že by už aj stačilo....

Nevím kam by se vám ta energie ztrácela, pokud něco namočím do vařící vody dříve, nebo později se to musí ohřát na stejnou teplotu, to by u vás asi platil jiný fyzikální stav. Každopádně hodina na uvedené teplotě zlikviduje naprostou většinu šmejdů.

Starý brachu, o co ti vlastně jde?
My, co rádi vaříme, desítky let, děláme husté věci buď tak, že je restujeme a pak dusíme ve vlastní (nebo přidané) šťávě, kterou redukujeme, nebo je vaříme v hafo vody a pak je zahušťujeme (pokud je to žádoucí). Každopádně věci vždy projdou varem (teplotou varu vody), leckdy i mnohem vyšší teplotou.
Proč vlastně lpíš tolik na teplotě?
Nejde přece o bakterie, viry, plísně, houby .... ty jsou všudypřítomné a správné!
Jde snad o chemické změny potraviny dané teplotou a časem?
Nevím, nevím .... Tato věc je jednoznačná (kvalitativně), ale jak to chceš měřit (kvantitu)?

Skus keramicku panvicu, alebo keramicky hrniec, na tom by sa nemala pripalovat, daj si tam naspodok dostatok tuku, a teplota by mohla ist aj vyssie. To s tym hrncom sa mi tiez zda divne, ked to ponoris do vriacej vody, musi to dosiahnut casom 100 stupnov, alebo velmi blizko k tomu. Vsak si to otestuj, ze daj do toho vnutorneho hrnca vodu, ze zachvilu zacne vret aj ta. Otestuj to s tym tvojim teplomerom, ked to bude vret, ci bude ukazovat 100 stupnov.

_________________
Prehľadné, stručné a aktualizované návody fóra Zdraví-AZ

V zásadě lze říct, že fermenované kaše mají proti kaším vařeným jednu velkou nevýhodu! Během fermentace totiž v potravině vzniká obrovské množství histaminu a pokud člověk jí potraviny s vysokým obasem histaminu pravidelně, může se u něho vytvořit histaminová intolerance, což není žádná legrace.

Lukopren: uz viem taku fermentovanu kasu zohriat ja 85 stupnov, a varit ju na takej teplote pol hodinu. Histamin je takym varom deaktivovany? Ved pozri - kopa narodov konzumuje fermentovane kase. Fermentovana zelenina ma tiez velke mnozstvo histaminu?
Nefermentovanu kasu nechcem... To uz mi ostane len ryza potom... A ta je vyzivovo na tom o doat horsie nez ovos a pohanka, sosovica....

_________________
29.8. 2018 .......... Myslím, že by už aj stačilo....

Teplotní úprava nezničí histamin, vždyť například konzervované potraviny jsou plné histaminu. Samozřejmě každý člověk nemá sklony ke vzniku histaminové intolerace, ale pokud je má, tak fermentované potraviny mohu odstartovat vznik tohoto problému. Histaminová intolerance vzniká hlavně u lidí, které postihnul tzv. sunarový syndrom, tedy nebyli po narození kojeni dostatečně dlouho (minimální déla kojení pri vytvoření kvalitní imunity je jeden rok).

Lukopren : Ja som bol kojeny len 2 tyzdne, potom mamka ochorela a prestalo sa jej tvorit mlieko...
Treba vsak rozlisovat urcite veci. Napr. mam za sebou 9 rocnu intenzivnu urinoterapiu, 11 rokov som sa nedotkol psenice, dlhodobo praktizujem IF 22/2, mamz a sebou stovky derivacnych kupelov, asi 1000 mlgani oleja, urinove klystiry, sankhapraksalany, 13 ocist pecene, nejake viacdnove posty, aj suche... Mna sa tie veci nemozu tykat...
Konzhmhjem fermentovane kase (predrym fermentovane banany, fermentovany kefir) uz asi 2 roky...a nepozorujem problemy. Konzumujem fermentovanu kasu kazdy den...

_________________
29.8. 2018 .......... Myslím, že by už aj stačilo....