Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Ten poměr asi mají vyšší hlavně kvůli trvanlivosti výsledného produktu čím více askorbovky tím delší životnost. Pochopitelně také se tím více mění pH v těle než při použití neutrálního poměru. Na druhou otázku nedovedu odpovědět ve vodě by nemělo šumět ani jedno, šumění je důkazem probíhající reakce a ve vodě není s čím nějakou reakci nastartovat.

1) Chemicky vychází správně poměr 2:1 a je to poměr kyseliny askorbové a jedné sody, výsledkem je roztok askorbátu sodného, který je prakticky pH neutrální.
No a ten poměr 9:1, který vidíte na balení askorbátru, je hmotnostní poměr askorbátu vůči sodíku, což jsou dvě složky, které dohromady tvoří askorbát sodný.

2) Pokud si koupíte askorbát sodný, tak si kupujete už hotový askorbát sodný a ne směs kyseliny askorbové a sody, takže to ani šumět nemůže - chemická reakce neprobíhá u vás doma, ale proběhla u výrobce.

Vdaka za odpovede.

Cize doma nie je mozne vyrobit askorbat sodny? Alebo to sumenie je reakcia a zo zmesy sa stava askorbat sodny?

Aj tak nerozumiem tomu hmotnostnemu pomeru. lebo 2:1 a 9:1 je od seba daleko a pouzil som vahu, nie objem.

Vy se vyjadřujete značně zmatečně a pak se nedivte že na takové dotazy dostáváte i zavádějící odpovědi. Askorbát bez ohledu zda je doma vyrobený nebo zakoupený pochopitelně nešumí protože na něm nemá co šumět, jde o vyreagovanou sloučeninu která vzniká poměrně bouřlivou reakcí kyseliny askorbové a jedlé sody tedy kyseliny a zásady. Pokud se tedy zeptáte tak jak jste se ptal, "preco komercne produkty aksorbatu sodneho nešumia vo vode ako moj domaci namiesany v rovnakom pomere?" logicky člověk předpokládá že máte již hotový askorbát v obou případech a vy přitom srovnáváte hotový askorbát s jeho výrobou pomocí reakce dvou látek, což by bylo na jasnovidecký výkon. Jinak si ho tou reakcí vlastně vyrábíte tedy evidentně vyrobit doma jde. Pokud jde o hmotnostní poměr jedná se o poměr jakékoliv váhové jednotky tedy třeba dva gramy a jedem gram nebo v druhém případě devět gramů a jeden gram příslušné látky.

Ano to som pisal nezrozumizetelne.
No na wikipedi som nasiel Sodium ascorbate is produced by dissolving ascorbic acid in water and adding an equivalent amount of sodium bicarbonate in water. After cessation of effervescence, the sodium ascorbate is precipitated by the addition of isopropanol.
Takze v domacom prostredi len preskocim to vyzrazanie isopropanolom ? To len taka uvaha, ktora forma je potom kvalitnejsia, pripadne ktora ma dlhsiu zivotnost. Pretoze sa hovori ze kyselina L-askorbova oxiduje na vzduchu, ale nikde som zatial nenasiel akorychlo tam oxiduje a teda ako dlho vydrzi. Zvacsa ma dobu exspiracie 1 rok, ale tie sodium ascorbate komercne maju tusim ze dlhsiu, no otazne je ako dlho po otvoreni.

Pokud si doma smícháte ty dvě složky, počkáte až se reakce dokončí a látku spotřebujete nemusíte řešit nic z uvedeného. Jiná věc by byla pokud by jste chtěl askorbát vyrábět na kšeft, což je ovšem asi docela nesmysl protože ho vždy vyrobíte dráž než velkovýrobci. Jinak samotná prášková forma může oxidovat pouze pokud se k ní dostane kyslík, tedy v originálním balení které je neprodyšné, nebo při uchování látky v hermeticky uzavíratelné nádobě tento problém také řešit nemusíte.

2:1 je hmotnostní poměr kyseliny askorbové a jedlé sody když vyrábíte askorbát sodný
1:9 je hmotnostní poměr atomů sodíku a atomů tvořící askorbát ve výsledné molekule askorbátu sodného. Znamená to, že když zkonzumujete 10 gramů askorbátu sodného, tak jste do sebe dostal 1 gram sodíku a 9 gramů "vitamínu C".
Jestli použijete hmotnost nebo objem je v domácích podmínkách skoro jedno, takže já si kyselinu se sodou míchám objemově v poměru objemů 2:1.

To se dá přežít bez následků, brát v jednorázových dávkách 9 gramů vitamínu C? Nemůže to zničit třeba ledviny?

S ledvinami se to traduje, ale podle mých zdrojů je to blud. Kořeny to má ve studii, kde měli nějakou hypotézu, pacienti pili vitamín C, následně v moči hledali něco, co tam nakonec nebylo, a potom ještě jeden den starý vzorek dali na další analýzu a našli tam oxaláty. Jelikož oxaláty mohou způsobovat ledvinové kameny, tak bílé pláště začaly šířit paniku, že vitamín C může způsobovat ledvinové kameny.

Problém je v tom, že ten vzorek moči nechali dlouho stát na vzduchu, kde zoxidoval. Když si namícháte vitamín C a necháte ho stát na stole, tak postupně mění chuť - očividně dochází k nějaké reakci a z původně příjemné chuti se stává chuť nepříjemná. Proto je potřeba vitamín C pít do cca 15 mintu po namíchání.

Problém s megadávkami není s ledvinami, ale v tom, že vitamín C ovlivňuje metabvolismus mědi a ve výsledku si dlouhodobým příjmem megadávek lze vyrobit jak deficit, tak přebytek mědi, může to mít nedobrý vliv na cerulioplasmin. Ale po dobu několika týdnů jsou podle mé osobní zkušenosti vysoké dávky vitamínu C bez problémů - já jsme se řídil chutí a tělo si řeklo kdy chce ještě a kdy už má dost, některé dny jsem se dostal k 20 gramům za den.

Nevím jestli je to opravdu blud,ale Ferda uvádí problémy se sluchem a to dokonce i u potomků.A sluch souvisí i s činností ledvin.Takže třeba ledviny budou v pohodě,ale můžete být hluchej jako poleno.Ale třeba Pauling měl úplně jiné zkušenosti.Uvědomte si,že tělo si velmi rychle navyká na zvýšenou dávku a chce ji pořád a ještě víc.Proto je lepší zařazovat pauzy.Brala jsem Mg,Ca a béčka v těhotenství,dle Ing.Janči,malýmu se pak kazily dost první zuby,protože organismus byl přivyklý na vyšší dávky.Takže radši opatrně a ne dlouhodobě.

Nabízí se tedy nejdůležitější otázka - jestliže kyselina askorbová sníží celuloplasmin a způsobí toxicitu mědi, zda stejně negativní účinky má i askorbát vápenatý a hořečnatý..?

Na to odpověď neznám, ale krátkodobě zvláště v období viróz bych nad tím zase tolik nepřemýšlel a raději nějaké céčko dodával.

Už se mi to podařilo zjistit. Askorbát vápenatý je bohužel kyselina askorbová a přidany vápník. Askorbát hořečnatý - kyselina askorbová s hořčíkem atd.. Pokud se ke kyselině askorbové přidají bioflavonoidy tak stoupne jak využitelnost, vstřebatelnost tamní doba po kterou kys. Ask. Koluje v organismu. Dobu použitelnosti zvyšuje i vytamin e s mixem tokoferolu.
Je však otázka zda toto vše zabrání vlivu kyseliny askorbové na ceruloplasmin. Kyselina by měla být v poměru 2:1 k bioflavonoidum. Další otázka je kolik mg bioflav. je třeba v gramu aceroly nebo jedne mrkví.

To takto pitvat asi nejde, prostě smíchat třeba 150 g rozmixovaného rakytníku s 50 g céčka, prošejkrovat a brát podle potřeby a ceruloplazmin v době epidemie prostě neřešit. Krátkodobě se nic moc podělat nedá a snad se to povede stopnout do letních měsíců.

Zvláštní, jak účinné a bezpečné látky, které se právě kvůli těmto vlastnostem dost často kombinují, ovlivňují právě metaloproteinázy. To jistě není náhoda a doporučil bych se zaměřit ve výzkumu chování breberek jak na vliv chelátorů těchto kovů - extracelulárně (kde nedostatek mědi bude prospívat goaldům) a intracelulárně působících (zvyšující se koncentrace mědi uvnitř buněk zastavuje vývoj eukaryotů), tak inhibitorů odtoku z napadených buněk - P-type ATPázy, efluxní a protonové pumpy.

Subantimicrobial Dose Doxycycline Worsens Chronic Arthritis-Induced Bone Microarchitectural Alterations in a Mouse Model: Role of Matrix Metalloproteinases?
https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fphar.2019.00233/full
Copper Transporting P-type ATPases and Human Disease
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12539960/

_________________
http://www.aeronet.news
https://protiproud.info/
https://www.parlamentnilisty.cz/
https://vk.com/irenaaneri
https://www.naturalnews.com/





Citát: "Nemoc je okem viditelná a elektroakupunkturou měřitelná, i když nemocniční laboratoř mlčí."