Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Tak jsem si sehnal u kamaráda zahradníka rašelinu, prej tu nejlepší, je z Ukrajiny, nechává se rok přemrznout a pak se plní do pytlů. No prý tam žádná chemie přidávaná není, ale kdo to ví...Pomaličku přemýšlím co s tím, dal jsem toho trošku do skleničky a zalil vodou, nechal odstát, Ph to má kolem 6. Tak teď nevím co dál, nějak se mi to nechce pít jen tak, kvůli plísním a jiným dárečkům, tak přemýšlím, že bych to převařil, upravil případně Ph na nějakých 7, pak scedil a začal chutnat...Nemáte někdo další zkušenosti s tímto počínáním, případně radu?

Pitná rašelina
http://www.jukl.cz/pitna-raselina-1000-ml/d-70682/

... Narozdíl od lázeňského průmyslu neobsahuje naše rašelina (rakouská fy SonnenMoor) prakticky žádný jíl a sestává z více, jak 97% z rozložených organických těl bylin a ostatních rostlin s neobvykle vysokou koncentrací huminových kyselin, minerálů, stopových prvků, aminokyselin, rostlinných hormonů, mastných kyselin, vše v molekulové formě, která se snadno absorbuje do pokožky. Nejedná se o výtažek z jediné, ale ze stovek bylin neznečištěného prostředí Země z období před 10 tisíci lety

...Hojivá, detoxikační a vyživující vlastnost rašeliny je lidstvu známá již tisíce let. Již přes 50 let používá medicína její příznivé terapeutické účinky při těžkých onemocněních žaludku a střev. Účinné látky obsažené v pitné rašelině podporují léčebné procesy, blokují bakterie, posilují a detoxikují organismus.

...Pozorování ukázala, že po vypití na sebe rašelina váže "přebytečnou" žaludeční kyselinu a normalizuje tím hodnotu pH. Bylo zjištěno, že i po přerušení pitné rašelinové kůry se nadále udržuje normální hodnota kyselosti v žaludku.
Pitná rašelina se dnes v klinické medicíně používá při zánětlivých střevních onemocněních formou klystýru. Mnoho lidí si tyto klystýry aplikuje několikrát ročně z preventivních důvodů, aby posílili svůj imunitní systém a oslabené orgány přirozenou cestou.

... Nesetkal jsem se např. dosud s dokonalejší formou koloidních minerálů, než je tomu v pitné rašelině. Pitná rašelina ...organismy různých jedinců z ní využívají právě ty minerály a látky, které zrovna jim chybí.

Produkty z rašelin mohu doporučit z vlastní zkušenosti. Zkoušela jsem i další - například rašelinový zábal. Pomohl mi od bolesti zad. Takže věřím, že rašelina opravdu není špatná volb

Huminové látky byly v minulosti předmětem studia především pro jejich pozitivní působení na živé organizmy. KRUGOV a MAYKOVA (1988) referují o 10 – 30 % zvýšení výnosů zemědělských plodin po aplikaci huminových látek, u drůbeže pak pozorovali zvýšení užitkovosti o 15 – 25%, u jiných hospodářských zvířat, podpůrný vliv na reprodukci, životaschopnost potomstva, kvalitu masa a kožešin. GRIBAN (1988) a HERZIG (1993) po podávání humátu sodného (HuNa) zjistili vyšší přírůstky a sníženou mortalitu u mladého skotu, GRAČEV (1982) po aplikaci stejného preparátu zaznamenal u dojnic zlepšení reprodukčních ukazatelů, kvality mléka, snížení výskytu mastitid a počtu somatických buněk v mléce. Z terapeutického hlediska je možné využití biochemicko – farmakologických účinků těchto látek. Jedná se o působení antiflogistické, adstringenční, antibakteriální a virocidní (LOTOSH, 1988; LENK a BENDA, 1989), upravující metabolizmus střeva (DVOŔÁK, 1994), chránící sliznici střeva tvorbou filmu omezujícího absorpci endogenních a exogenních toxinů z lumina střeva, ale i tvorbou komplexů s těmito toxiny (KÜHNERT, 1991). Aktuální jsou i antikancerogenní účinky vyúsťující až v kompletní regresi maligního bujení popsané TOLPOU (1976), ADAMKEM (1976) a BUSLOVIČEM (1982).

Na druhé straně COOKSEY (1985) označil huminové látky za potenciální zdroj environmentálních strumigenů. Zjistil, že resorcinol, který je degradačním monomerem huminových kyselin (CHOUDRY, 1981) a byl detekován v pitné vodě v endemické oblasti výskytu strumy, způsobil významné zvětšení štítné žlázy a snížení T4 a T3 u krys. Stejně tak další produkty oxidace, redukce a mikrobiální degradace huminových kyselin (floroglucinol, orcinol, pyrogall a 3,5- dihydroxybenzoová lyselina) vykázaly v pokusech in vitro antityroidální aktivitu (COOKSEY, 1985). Bylo zjištěno, že huminové kyseliny účinně váží jod a mohou redukovat jeho biodostupnost (SUMMERS a kol., 1989; CHRISTIANSEN a CARLSEN, 1991; HUANG a kol., 1994). Další strumigenní působení huminových látek spočívá v inhibici tyroidální peroxidázy (HUANG a FUNG, 1991; SERBAN a NISSENBAUM, 1986) a jaterní 5’- monodejodinázu, která je odpovědná za konverzi T4 na T3.
Vzhledem k absenci zveřejněných údajů týkajících se antityroidálního působení huminových látek u přežvýkavců, dispozičnímu výskytu rašelinných a bažinných formací v jižních Čechách a s přihlédnutím k prevalenci hypotyreoz, jmenovitě strumy u mláďat hospodářských zvířat v těchto oblastech (KURSA a kol., 1997), uspořádali jsme pokus u ovcí s cílem ověření strumigenního působení humátu sodného.

Chelatační schopnosti a dispozice huminových látek k tvorbě metaloorganických komplexů jsou dobře známy (BRUMMER a kol., 1986; LIVENS, 1991; TIPPING, 1991). Následkem těchto reakcí dochází k omezení biodostupnosti minerálních látek a stopových prvků u rostlin a živočichů. Za předpokladu znalosti schopnosti huminových kyselin vázat jod, což bylo doloženo v mnoha experimentech (BURKAT, 1964; SUMMERS a kol., 1989; CHRISTIANSEN a CARLSEN, 1991), lze uvažovat, že dochází k přímé interakci mezi přijatým jodem a huminovými látkami v trávicím traktu.

Zajímavá studie - vliv humátu sodného na metabolizmus jodu u ovcí.

Vzhledem k tomu, že rašelina má tendenci, podobně jako houby, koncentrovat radioaktivní a těžké kovy, tak bych jako vhodnější zdroj humátů, za předpokladu, že tento odpadní produkt opouští papírenskou linku ještě před bělením, viděl výrobek z lignosulfátu, i když na koupele nohou je to asi jedno a pro vnitřní užití si každý obstará mumio nebo čistou kyselinu fulvovou.

Aktuální stav kontaminace zemědělských půd radiocesiem ( Cs)
https://is.mendelu.cz/zp/portal_zp.pl?prehled=vyhledavani;podrobnosti=43981;download_prace=1
https://www.agromanual.cz/cz/pripravky/ostatni/pripravek/lignohumat-am
https://agrobio.cz/vyhledavani?q=hum%C3%A1t

V předchozích příspěvcích byl zmíněn negativní vliv humátů na obsah minerálů důležitých pro chod štítné žlázy, ale přitom lepší konverze krmiva spojená s nabírání na váze - denními přírustky selat, není to nakonec tak, že humáty touto chemickou vazbou zpomalují chod štítné žlázy, ať už se ve své podstatě jedné o zabránění vstřebávání z potravy nebo vytahováním prvků z těla? Jurkovičova metoda je mimo jiné (snaha o rozpuštění proteinových mimiker a rozpoznání nádoru imunitním systémem) založena na blokaci štítné žlázy u onkologicky nemocných?

Vliv huminových látek na obsah stopových prvků v orgánech a užitkovost odstavených selat
https://cyberleninka.org/article/n/178694.pdf

Vliv humátu sodného na metabolizmus jodu u ovcí
http://xarquon.jcu.cz/zf/veda_a_vyzkum/svoc_a_dsp/svoc/2000/sbdsp/asekzoo/ther.rtf

Zdravím vespolek,

mám něco k tématu dysbakteriózy. Nedávno jsem se dověděla o existenci kyseliny fulvové (popis zázračných účinků např. zde: https://veksvetla.cz/malo-znamy-zazrak- ... ulvova-12/) a ráda bych vyzkoušela. Akorát že jako zvláštní doplněk je dost drahý (a nedostupný).
https://www.brainmarket.cz/doplnky-stra ... ch-kapsli/
Mumio dostupné je, ale cena taky poměrně vysoká.

Našla jsem přírodní hnojivo Fulvohumate vyrobené z leonarditu:
http://europeanorganics.cz/
Jedná se o nízkomolekulární, 4-6 % normalizovaný vodný roztok (40-60 g/l draselných solí huminových kyselin) s obsahem kyseliny fulvové, unikátního mikroelementárního komplexu ADN8 v chelátové formě, skvalenu C30H50 a nenasycených mastných kyselin Ω-7 a Ω-9.

Co myslíte, bylo by nebezpečné něco takového užívat?