RAD píše:
Zdravím Vás,
se zájmem jsem pročetl (v rámci možností) vaše stránky a je zde spousta velmi dobrých poznatků a návodů. Ovšem protože je většina společnosti v takzvaném "plastovém" režimu, tak je těžké pro mnohé akceptovat některé vaše poznatky a zřejmě se k tomu dokopou až "5 minut po dvanácté". V našem státě máte různé skupiny lidí. Ta největší - "běžní konzumenti" - doplácejí na svou důvěřivost v média, reklamu a taktéž na svou pohodlnost. Na vše jim stačí realizovat se při nákupu v supermarketech, kde pod heslem "akční cena a nejlevnější cena" nakoupí to nejškodlivější, co jen je možné a ještě z toho mají radost. Tato většina se jen tak předělat nedá a mysím, že každý člověk je zde s jistým záměrem, takže někomu řídit osud ani nelze. Ovšem z této skupiny lidí se čas od času oddělí pár jedinců, kteří se najednou v tom hypermarketu zastaví, zamyslí se a zjistí, že je to v háji, protože vše, co se tam prodává, je vlastně nejedlé.. Toto jsem si jednoho dne též uvědomil a hned druhý dotaz byl - "co teda mám jíst?" S popěvkem na rtech (éčka, sbírá éčka ... v tom je ta léčka ..) jsem obešel regály a uvědomil si, že život (takový ten ryze konzumentský) vlastně skončil.. V životě člověka jsou jisté chvíle, které můžeme nazvat osudovými křižovatkami. Jednoho krásného dne si člověk uvědomí průser ohledně potravin (ne proto, že by tehdy četl vaše, či jiné podobné stránky, ale prostě poddvědomě, protože tělo není hloupé a dává nám spoustu signálů. Napřed takových těch "pohodových", později pak tvrdších a razantnějích), další uvědomění následuje v tom, že ten dotyčný zjistí, že vše, jak žije a hlavně čím se stravuje, patří do horroru a ne do běžného života. Toto se stalo i mně. Po uvědomění si, že "žrádlo z hypermarketu je jedna éčková supermbomba kořeněná dusitanovými solemi" jsem se dal do pátrání po netu, abych postupně vyzkoušel něco jiného a hlavně zdravějšího. Takže zde popíšu příběh tuctového "plasťáka", který se snaží postupně najít cestu "ke světlu".
Do věku 23 let to byl standartní život na vesnici, kdy máte k dispozici jak dostatek pohybu při domácích pracích, tak i domácí stravu založenou na vepřovém a drůbežím mase, bramborech, sem tam zeleninový salát a tak podobně. Od 23 do dnešního věku (40) je to "standartní kancl-byznys" - stres už při vstávání do práce, cesta (byť autem) taková, že někdy by i Fittipaldi záviděl (klasická nestíhačka), v práci na svačinu bílé pečivo + salámy, tlačenka, šunka, nebo to samé s bílým rohlíkem, či sladké pečivo. Pak oběd - z vývařovny, která v rámci úspor samozřejmě nakupuje to nejlevnější a nejpodřadnější, co jen jde, vše se dělá nekvalitně na přepáleném oleji.. Po obědě (a i po svačině) neustálá chuť na něco sladkého. Odpoledne cesta domů, člověk je totálně "vyflustlý", otrávený, bez energie. Následuje doma "zdravá a vydatná" večeře v podobě třebas špaget po milánsku, či vařené klobásy a bílého chleba s hořčicí a tak podobně. Domácí práce už nejsou tak markantní, takže pohybu se nedostává. Zásada, že "večer se jdu na hodinu projít" se změní po večeři v takové to - "ale tam je dnes škardě, nechám to na zítra .." (zítra zas bude ale pršet ... atd.) Voda na pití výhradně bublinková a slazená, nejlépe aspartamem (ta přece nemá kalorie, že?), ale nejlépe aspoň kofola. Ta zažene tu chuť na sladké .. A tak jednoho krásného dne, po 17-ti letech takového sedavého života a "perfektní" stravy a návyků k tomu, jsem se jednoho krásného rána probudil a zjistil, že nějak špatně dýchám. Následovala konzultace u obvoďáka a odběr krve a další vyšetření. Výška 175, váha 115 kilo. Zřejmě jen díky tomu, že jsem "magor z dědiny" a posledních pár let jsem zkoušel shodit nějaké to kilo svérázným způsobem (třebas jízda na kole do práce a zpět (36 km), nebo několikahodinové tůry po rodných horách, či večerní "tajné" běhaní (nakonec jsem sice shodil na 75 kilo, ale špeky téměř zůstaly a spálil jsem si svalovou hmotu ..) následované občasným půlročním úletem v posilovně a též pitím šťáv z ovoce a listové zeleniny, ale tak nějak ve velkém a hned, takže to déle jak týden nadšení nevydrželo (po jednom večerním jednorázovém vypití 2 litrů grepové šťávy jsem měl mžitky před očima rozostřené vidění snad 3 hodiny) jsem neměl v krvi ani cukrovku, ani štítnou žlázu a dokonce ani cholesterol, ale "pouze" vysoký tlak 140/99, na který jsem dostal předepsaný mycardis půl tablety denně. Jnomže ve 40-ti brát prášky, to už přešla veškerá legrace. S povzdechem jsem dopil poslední "Obamovku" (Mattoni-Negroni) a smutně přemýšlel, co dále. JAK změnit stravu. Což o to - doma to nebyl problém, ale co v práci? Našel jsem východisko v "diet-menu" - jídlo, které vozí pro takové ty "vyžrance", jako jsem já, je to 3+2 jídla na celý den, je to rozmanité, připravované vesměs na páře. A tak váha konečně začala jít dolů. Ovšem potíže s dýcháním, jak jsem zjistil, nebyly náznakem infarktu, ale zastydlé rýmy, která se ozývala. (Zde je krásný příklad, jak tělo dokáže mozek donutit k činnosti, stačí jen pohrozit náznakem těžší nemoci. Kdybych si totiž uvědomil, že je to "jen" rýma a průdušky, tak bych se tíž dokopal ke změně způsobu života) Ale protože jsem i přes úbytek váhy stále nervní a v mírné depresi, s neustálými opakovanými záněty nosohltanu dále popoháněn v rozjímání nad svým stavem, tak mne napadlo to, co jsem už několikráte zkoušel - šťávy. A tentokrát v rozumném množství 2x - 3x denně, z toho ráno ovocná a před obědem a večeří zeleninová a to v množství půl litru na jednu dávku (litr až litr a půl denně celkově). Vtomto pokračuju už pátý den a musím uznat, že v té šťávě je opravdu snad vše potřebné. Pokudmá někdo pocit, že půl litru šťávy z ničeho nedostane, tak ať si vezme - 5 středních mrkví, čtvrt středního celeru, půl papriky, kousek petržele, 2 mladé cibule i s natí, dva dílky česneku, jednu malou červenou řepu, asi tak 6 cm díl z okurky salátovky - a hned je to půl litru, ani se to nezdá. Dával jsem ještě i kousek bílé ředkve, ale nesedla mi. Zde je dotaz - k čemu je bílá ředkev a co ovlivňuje? Po pěti dnech pití těchto šťáv před jídlem (před obědem jen o víkendu) se cítím psychicky mnohem více v pohodě. Ovšem samozřejmě vím, že díky super-stylu života je potřeba důkladnější očista, ale tady je blok - nejen, že mi "nesedne" hydrocolon právě z hlediska jiných osob v okolí, také mám zatím obavy i z Sankhapraksalany. A to je právě další a rozsáhlejší dotaz na Vás - Je možné pro nás, "plasťáky", kteří už trošičku konvertují na zdravější způsob života - vymyslet a popsat podrobnější způsoby, co se týká pročištění méně razantními způsoby a také například i popsáním receptů jídel? Jasně - na vašich stránkách recepty jsou, ale asi by více lidí uvítalo právě jednu ucelenou stránku ohledně začátečníků. Vy už jedete ve vašem režimu 25 let, ale ti, co začínají, se hned tak nedokážou vzdát všech "těch dobrot", na které byli zvyklí a je možné, že umírněnější postup by vyhovoval víc, než razantní obrat všeho, na co byli zvyklí. Vidím to i podle sebe. Před rokem bych se do tohoto nepustil už jen pro tu razantnost, ale dnes, díky postupné zvídavosti, tomu pomalu přicházím na chuť, ovšem dostat se do vašeho stavu - to je podle mne velmi ukázněná a těžká práce. Ale i ta se dá postupně zvládnout. Takže pokud znáte nějaký recept na pročištění mírnější formou, byť třebas dlouhodobější, budu za něj rád ( například třebas hodně strouhané zeleniny na večer, a tak podobně) A to samé s jídelníčkem. Pochopil jsem, doufám správně, že ráno se má pít nejlépe před snídaní ovocná šťáva a v poledne před oběděm a večer před večeří zeleninová šťáva. Je jasné, že jen málokdo ze začátečníků dokáže hned razantně přejít na syrovou stravu a mletá semínka, či jiné potraviny, ale naopak většina z nich je závislá na systému stravování, v jakém jedou po léta. Je možné doporučit právě třebas zeleninovou šťávu před oběděm a k tomu třebas menší porci masa bez přílohy se zeleninou navrch k tomu? Postupné nahrazování sladkostí právě šťávami a zmenšení porcí (byť vařených a pečených jídel) bez příloh a se zeleninou by mělo přece jen výrazně pomoci, i když to samozřejmě není to pravé ořechové. Ale aspoň takhle, než vůbec. Co myslíte? (Teď jen doufám, že mi nevynadáte.) Co se týká vaření potravin (třebas rýže) solení, nebo naopak jen naložení obilovin do vody za účelem nabobtnání a změknutí - na tohle by to chtělo více receptů. Předem za ně moc děkuji. Rád bych reagoval na PC a TV smog - zde hraje velkou roli psychologický faktor. Ze své dlouholeté zkušenosti vím, že pokud například PC berete jak "kamaráda" a máte na něj vzpomínky jen ty nejlepší, pak díky psychické obraně i dlouhodobé užívání třebas 10 hodin denně nemá valný vliv na zdraví. Pokud ale berete tento nástroj jako pracovní záležitost a nutné zlo, pak vám garantuji, že i u sebelépe nastaveného PC a monitoru s jakýmkoliv filtrem budete mít do půlroku problémy jak fyzického, tak psychického rázu. Ověřeno v praxi .. Předem děkuji za odpovědi ohledně pročištění a receptů. Přeji hezký den.
Bílá ředkev obsahuje silice se sirnou složkou, zapříčiňující štiplavou chuť, vitamín, C, B a mnoho dalších cenných látek. Jako choleretikum se užívá vnitřně 100-200g čerstvé hlízy na den, rozděleně do několika porcí. Pokud vylisujete šťávu, je denní dávka 100-150g. Po 4-5 dnech se užívání na 2-3 dny přeruší. Ředkev mírně dráždí játra, a tím vyvolává zvýšenou sekreci žluče. Nepoužívá se při chorobách jater, v akutním stadiu žlučníkového záchvatu a při žlučových kaméncích, ji lze podávat jen v malém množství a krátkodobě.
Vás, "plasťáky", kteří už trošičku konvertujete na zdravější způsob života, určitě lze pročistit méně razantními způsoby, ale je to pomalá a vleklá cesta. Málo kdo, je tak důsledný, že ji vydrží a proto uvádím právě tyto, relativně razantní metody. Popsat tyto postupy takto nelze, to je více, než na jednu knihu a to po mě nechtějte, nemíním zemřít u počítače. Nicméně nejjednodušší je přerušované, krátkodobé hladovění a úprava stravy, nutná k zajištění acidobazické rovnováhy, třeba pravidelná večerní, velká porce, čerstvého okurkového salátu, což upraví pH a současně velice zlepší defekaci. Je to jednoduché, ale docela to funguje, pokud navíc vždy jeden den v týdnu, budete jíst a pít jenom vodu, nejlépe destilovanou.
Pití šťáv, jste pochopil správně a máte pravdu, že udělat pro sebe i málo, je pořád mnohem více, než nic a za takovýto názor, Vám určitě nadávat nebudu, to je spíše na malé bezvýznamné plus. Počítač nelze brát jako kamaráda, je to mimořádný vysavač energie a tím pádem velice škodlivý přístroj, bohužel se dnes bez něho člověk neobejde, ale zde platí čím méně, tím lépe.
Postupně pracuji na dalších stránkách a recepty budou jednou z nich, nyní se v tomto duchu bohužel rozepisovat nemohu, to je na moc dlouho, čili je několik možností, buď vyčkáte, nebo se sejdeme a můžete se ptát, případně zavoláte telefonem, nebo použijete Skype.