...pokračování:
3. Vybrané aspekty jamy a nijamy a ájurvéda
"U těch, kdo mluví pravdu, nikdy nepodléhají zlosti, vedou duchovně čistý život a jejichž nitro je klidné, denně probíhá ozdravení a omlazení."
(Vágbhata: Aštánga samgraha)
Již bylo řečeno, že "prádžňa apharád" je stěžejní pro pochopení nemoci i léčby. Nejvýstižnější a nejprostší interpretace tohoto konceptu pro každodenní život je - neubližujte sami sobě.
Prádžňa apharád vyvolává chování, které se často, z nedostatku lepšího výrazu, nazývá prohřešky proti moudrosti. Moudrostí se zde myslí přirozená vlastnost naší pravé podstaty. Toto chování je zneužíváním nebo chybným užíváním vůle. Jeho výsledkem je, že si opakovaně škodíme. Své fyzické tělo zneužíváme tak, že buď potlačujeme, nebo naopak násilně vyvoláváme své fyzické potřeby. Zanedbáváme kupříkladu odpočinek, vystavujeme se stresu, přejídáme se nebo nedbáme na kvalitní stravu. (srv. viz např. omezení při praktikování pranájámy: pranájámu nemají provádět ti, kdo se přejídají, příliš postí, vystavují fyzické zátěži atd.)
Ájurvéda považuje za jednu z nejčastějších příčin nemocí zneužívání smyslů. Našich pět smyslových orgánů je branou pro vstup vlivů vnějšího světa do našeho organismu. Např. dlouhodobá práce nebo pobyt v hlučném prostředí, sledování a dopouštění se násilí, poslech či vyluzování hlasité neharmonické hudby, stálé upřednostňování jedné chuti v jídle - to jsou příklady chybného využívání smyslů.
Z toho je zřejmé, že jeden ze základních principů ájurvédy koresponduje s principem ahimsy. Nese-li si člověk v nitru jakoukoli podrážděnost nebo odpor, je to himsa - ubližování. Žádná terapie, ani ásány ani pránajáma nemohou v tomto případě přinést žádoucí výsledky.
Jama a nijama se většinou vysvětlují jako morálně-etické zásady, a jejich psychofyziologický dopad se nebere v úvahu. Jeho vysvětlení je doménou ájurvédy (v józe ovšem existuje také). Při troše zamyšlení je zřejmé, že jak nesprávné užívání smyslů, tak jiné formy zneužívání mysli, způsobující narušení rovnováhy organismu, jsou spojeny s nějakou formou buď himsy nebo parigrahy (veškeré nadužívání mysli a smyslů), či opomíjení dalších zásad jako je šauča, íšvarapranidána, maitribhávana, karuna, mudita apod. Ájurvéda se snaží vést k rozlišování mezi škodlivým a prospěšným chováním a vytváří tak předpoklady k praktikování jamy a nijamy.
4. Strava při jógové praxi a ájurvéda
Doporučení ke stravování uvedená v Hathajóze pradípice jsou vhodná k uplatnění pro ty, jejichž mysl se zaměřuje zcela nebo z velké části pouze na praxi jógy. Pro ně mohou tvořit základ stravovacího režimu. Takových jedinců je v našich podmínkách velmi poskrovnu.
Pro člověka, který jógovou praxi provozuje ve formě kondičního cvičení pouze jedenkrát za týden, je daleko vhodnější přeorientovat se postupně na dodržování ájurvédských zásad stravování podle individuální konstituce, momentálního zdravotního stavu a životní situace.
Je nezbytné znát svoji tělesnou konstituci. Něž něco sníme, měli bychom vědět, zda jsme schopni to strávit. Měli bychom znát svůj žaludek - zda tráví rychle, středně rychle, nebo pomalu. Měli bychom vědět, zda trpíme nějakými zažívacími potížemi. Každý konstituční typ má jiné zažívání, jiné chuťové preference a jiné sklony. Každý z nás potřebuje k udržení rovnováhy organismu něco jiného. To, co prospívá jednomu člověku, jinému nemusí dělat dobře
- viz Čarak: "To, co je pro jednoho člověka nektar, pro jiného může být jed". 
Známe-li svoji konstituci a způsob trávení, potřebujeme znát šest základních chutí. Ve složité alchymii toho, co naše tělo hodnotí jako "zdravé" a "nezdravé" nehrají rozhodující roli ani kalorie, ani samotné vitamíny a minerály, ani žádné jiné izolované látky jako jsou bílkoviny, cukry apod. Příroda nám dala mnohem jednodušší a krásnější nástroj
- schopnost rozlišovat chuti. Sama Příroda - nejen její "jedlá" část - hýří chutěmi. Naše tělo je tak vybaveno dokonalou inteligencí k rozlišení toho, jak se máme stravovat, abychom si zachovali zdraví. Tuto inteligenci má každá buňka našeho organismu, ale především náš žaludek.
Shrňme si tedy, co by měl člověk znát k tomu, aby se mohl zdravě stravovat:
- znát svoji konstituci podle dóš a možnosti svého zažívání.
- znát vlastnosti potravin - jejich chuti a účinek po zažití.
- znát vliv potravin na dóši Váta, Pitta a Kapha.
- vědět jak potraviny kombinovat (nekompatibilní potraviny).
V našich klimatických podmínkách měnlivého počasí je nutno dbát na přizpůsobení stravy podle ročního období.
U člověka, který je vystaven dlouhodobé stresové zátěži, jehož mysl je radžasticky zaměřená, u něhož dochází k velkému výdeji energie, u něhož dochází k velkým emocionálním výkyvům apod. je nutné dbát na patřičnou stravu a její pružné přizpůsobování ve zvýšené míře.
Pomocí uvážené, vhodné stravy v přiměřeném množství je možno docílit značné míry tělesné a mentální pohody a vytvořit tak příznivé předpoklady pro praxi jógy. Důležitá je "střední cesta" bez extrémů.
5. Ásana a ájurvéda
Patándžaliho Jógasútry (dále jen PJS) II:46, 47 a 48 tvoří základnu celé praxe Jógy.
PJS II:46 - rozeberme "stálá a pohodlná":
I když se tělo zklidní, mysl může při tom cestovat kamkoli v prostoru a čase, do minulosti či budoucnosti. Teprve, uvedeme-li tělo i mysl do soustředění v tady a teď, znamená to, že jsme nalezli svoji vlastní základnu - (zaujali) ásanu.
Vezmeme-li v úvahu, že naše mysl je v běžném případě z 60-95% zaměřena buď na minulost, nebo do budoucnosti, je nereálné předpokládat, že bychom po usednutí do nějaké pozice byli najednou schopni spočinout plně v přítomnosti. Důvodem kolísání naší mysli je převážně různá míra dezintegrace a nenaplnění ve všech nebo v některé ze čtyř hlavních oblastí života - osobní, rodinné, pracovní a společenské.
Překážky pokroku na cestě Patáňdžali vyjmenovává ve formě zobecněných filozoficko-psychologických kategorií (PJS I:5, 6, I:30, 31). Pro začínající je ve velké většině případů obtížné "přeložit si" je do každodenního života plného mnohačetných interakcí.
Zamyslíme-li se tedy nad skutečným a plným významem sútry II:46, na jedné straně nám vyvstane mnohem komplexnější obraz, než jen jakási tělesná pozice (ásana) - ale spíše jde o cíl - ideál člověka pevně ukotveného na své individuální dráze naplňování stále bohatěji se rozvíjejícího života, a oproti tomu velká otázka, jak k tomuto stavu dospět.
Ájurvédské Čtyři arthy (karma, artha, káma, mókša) tu slouží jako nezastupitelné praktické přemostění pro ty, kteří žijí běžným rodinným a společenským životem a snaží se dosáhnout klidu mysli. Neexistuje oblast lidské existence, v níž by si člověk nemohl najít stabilní polohu, v níž se ukotví a vybuduje si na ní rozkvět svého života. Život má smysl pouze tehdy, můžeme-li se přidržovat nějaké zbožňováníhodné hodnoty. Najde-li si člověk takovou konzistentní hodnotu, pro niž žije, zapouští kořeny ve skutečné realitě. Jeho mysl je ukotvená a nedělá mu potíž žít ve věčné přítomnosti. Tehdy se dá říci, že pozice tohoto člověka je pevná a pohodlná.
Ásana, k níž by měli praktikující jógy aspirovat, tedy NENÍ hlavně jakási fyzická pozice provedená s akrobatickou dovedností. Tento nízký a znevažující názor na význam sútry II:46 je zejména na Západě v převaze. Protože tato sútra tvoří základ celé jógové sádhany, je to politováníhodný stav. Koncept ásany by měl být pravdivě prezentován učiteli jógy a jeho plná hloubky by měla být vysvětlována již od samého začátku všem, kteří se začínají zabývat jógou. Nejedná se o opomenutí terapeuticky-korektivního významu ásan, nýbrž o jeho podstatné obohacení. Nabádáme-li studenty k dodržování principu satja, přibližme se sami pravdivému významu toho, co žijeme a učíme. Mnohým by to poskytlo světlo na cestě jógy a otevřel by se jim její účel. Mnohým by to dalo správnou motivaci. Z dlouhodobého hlediska by to přispělo ke zvýšení míry vážnosti a pochopení jógy ve společnosti. A v neposlední řadě by to byla spravedlivá služba józe samotné.
6. Koncept prajátna šaithilja a ájurvéda
Pochopení a úprava všech třech dříve zmíněných aspektů - zdraví, kontrola osobních zvyklostí a sociálních postojů a strava - tvoří základní předpoklad k dosažení a udržení uvolněného stavu organismu a celé bytosti. Koncept prajátna šaithilja je ústředním konceptem Pataňdžaliho jógy. "Sthira sukham ásanam a prajátna šaithiljánanta samápatti bhjám" jsou hlavní aforismy vysvětlující, že
ásána splní své dva hlavní účely, jimiž jsou:
1. překonání angamédžajatvy (narušení tonického rytmu těla, tonického= od slova tonus-napětí) a uvedení těla a mysli do stabilního, rovnovážného, harmonického stavu, a
vytvoření předpokladu pro správnou a nerušenou praxi pránájámy.
2. Prajátna šaithilja lze ztotožnit s bdělým uvolněním (během svalové zátěže v ásaně). Bez ní není možno dosáhnout žádoucích korektivních účinků ásán, ani není možno přejít k pránajámě. Ásány pak zůstávají jen na úrovni fyzického cvičení. Přesahuje účel této práce zamýšlet se hlouběji nad plným významem PJS II:47 ve světle ájurvédy, omezím se proto pouze na její první část.
Při bolestech, napětí v těle, funkčních obtížích není možno prajátna šaithilji dosáhnout. Při chybné stravě způsobující různé trávicí obtíže jako plynatost, nevolnost, nepravidelné vyprazdňování apod. není možno prajátna šaithilji dosáhnout. Nestálá, zmítaná mysl s emočními výkyvy není schopna se uvolnit a zabraňuje harmonickému fungování prány.
Shrňme tedy, že k tomu, aby ásány splňovaly svůj pravý účel a byly přípravou pro pránájámu, je nutné projít si celou velkou kapitolu zdraví, která je doménou ájurvédy a po níž nás s velkou tolerancí provádí. Tato kapitola může u někoho trvat několik měsíců, u jiného několik let.
Zahrnuje to osobní revizi pochopení konceptu zdraví a sebezkoumání z hlediska vlastního zdraví.
Člověk si při ní musí poctivě odpovědět na následující otázky:
- Jaké je moje pochopení zdraví a jeho aspektů?
- Jaké je moje vlastní zdraví (fyzické, emoční, duchovní)?
- Jak mi současná praxe jógy přispívá k rozvoji pozitivního zdraví?
- V kterých oblastech mi moje současná praxe nepřináší žádoucí výsledky/úlevu?
- Jaké jsou moje osobní zvyky z hlediska zdraví?
- Jaké jsou moje sociální postoje z hlediska zdraví?
Mnoho lidí na Západě, kteří praktikují jógu, žije v zajetí různých iluzí, jako např. že jóga je všelékem, nebo že to, co nevyléčila jóga, žádná jiná metoda nevyléčí, popř. setrvávají pod vlivem klišé, že pro jogína se nehodí, aby hovořil o svých potížích. Je to klamné a brání to v dalším pokroku. Indičtí jogíni svobodně a samozřejmě využívají pro sebe i své žáky poznatků ájurvédy a jejích preventivně-terapeutických metod. Poctivé zodpovězení těchto otázek člověka přivede k nápravným prostředkům a cestě. Ten, kdo si otevřeně připustí, že trpí, bude umět pomoci odstranit utrpení jiných.
Použité materiály:
Přednáškové materiály Jógačárji Dr. Mukunda Bholeho
Patándžaliho Jógasútra
Hathajóga pradípika
Aštánga samgraha
Další užitečný odkaz k hatha józe a ayurvédě: http://www.klasicka-joga.cz/ajurveda
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Hledat
), nejen k úvodnímu zahřátí před dalšími ásanami nebo jiným druhem sportu, ale i jako ranní cvičení, nebo k celkové harmonizaci všech čaker apod.
Pokud někdo cvičíte již mnoho let 5 Tibeťanů, podělte se co to komu přineslo !! 
.