Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Už jsem si chtěl křemelinu objednat, ale vzpomněl jsem si na nanočástice, které díky své velikosti pronikají do buněk, elektrickým nábojem poškozují cytoplasmu (toxicita) a v případě kovů generují svými ionty volné radikály poškozující DNA (genotoxicita). Snad tedy opravdu pouze důvěryhodně testovaný produkt nebo přesličku, případně extrakt s garantovaným obsahem křemíku. Nakonec i ten výrobce rozemletých Schindelleho minerálů byl donucen uvést, kolik se do člověka z denní dávky vstřebe hliníku, i když se obsahem aluminia na propagačních materiálech nechlubí - v inzerci jej ve výčtu minerálů tají. U masožroutů může vzniknout nedostatek křemíku, zejména když se v nich množí něco co nemá, jak nám svým vlasovým rozborem názorně ukázal Jednorazovynicky a bystře ho vyhodnotil pefi.

http://www.osel.cz/7568-nektere-nanocastice-nam-skodi-ale-ktere.html
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/e171-ma-chranit-pred-sluncem-zhoubny-je-jako-azbest/r~i:article:688692/?redirected=155195310
https://doktorka-se-srdcem.blogspot.com/2017/08/nanocastice-oxid-titanicity-titanium-dioxide.html
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/e171-ma-chranit-pred-sluncem-zhoubny-je-jako-azbest/r~i:article:688692/?redirected=1551953109
https://www.bezpecnostpotravin.cz/riziko-z-oxidu-titaniciteho.aspx
https://www.bezpecnostpotravin.cz/potravinarske-barvivo-oxid-titanicity-je-meznikem-v-prehodnocovani-pridatnych-latek.aspx

Ano, to je dobra forma.
https://www.nutraingredients.com/Articl ... ailability

O oxidu som videl aj ine udaje, dost nizko, ale ktovie ako to testovali. Mozno oxid bude mat tych 49% len za urcitych okolnosti, a moze aj dost klesnut. Ale u citratu, glucanatu, a bisglycinatu (to je chelatova forma, niekedy oznacovana aj albion), to je nieco nad 60%. Ja preto radsej pouzivam jednu z tychto, nez oxid.

EDIT: Tak hutalo mi to hlavou, preco oxid dopadol tak dobre, ked som si pamatal, ze sa mu treba vyhybat, tak som trochu pohladal a uz viem ako to je. Nasiel som to tu

“Interestingly, they noted that none of the study subjects were vegan. They didn’t explain why they pointed this out, but it’s good to know that vegans are on their radar.”
Reason for excluding vegans is that vegans are prone to be zinc deficient and zinc absorption depends on the zinc status (if you are zinc deficient you will probably absorb more zinc). Excluding them helps to reduce the variance.

“The lower absorption from zinc oxide was almost entirely due to three participants who absorbed much lower amounts, with two absorbing almost none.”
Please note that the mentioned values are “medians” not “means”, thus the value is not really affected by the non-absorbers.; excluding them leads to median absorption of 50.9% for zinc oxide (see table 2).

Zdroj: http://jacknorrisrd.com/zinc-supplement ... rbed-best/

Co tym chcem povedat - tych 50% je priemer, z viacerych ludi. Lenze u 2 ludi doslo k tomu, ze u zinc-oxidu sa takmer nic nevstrebalo. Cize tam je ten problem, ze za nejakych okolnosti (zatial neviem od coho to zavisi), zinc oxid sa moze vstrebavat velmi zle u niektorych ludi, alebo takmer vobec. Cize pri brani sa riskuje, ze budes prave ten pripad.
Kdezto u ostatnych foriem, to nebolo pozorovane, a vstrebalo sa to vzdy dobre.
Cize, z toho vidno, ze aj u studii clovek musi byt opatrny. Tych 50% u zinc oxidu nieje rovnocennych zo 60% u inych, z toho dovodu, ze hrozi u neho, ze u niektorych sa nevstrebe nic, kym tie ostatne maju stabilne hodnoty vzdy. Z toho vidno, ze netreba pozerat len na vysledne percenta (median), ale aj pozriet horny a dolny limit, teda "stabilitu". Aby clovek neriskoval, ze akurat bude ten pripad, ze bere doplnok, ale nic sa mu nevstrebava. Takze zinc oxid preto nedoporucujem, kym nezistia presny dovod, preco sa to u niektorych ludi deje, ze sa im vstrebava tak zle.

Muj tip: Definit HCl zpusobi, ze v zaludku nedojde ke konverzi oxidu zinecnateho na chlorid.

Kiez by to bolo tak jednoduche, to by stacilo uzit ten vitamin s HCL, alebo nechat ho v nej reagovat. Ktovie, kde je pravda, trebalo by urobit experimenty, a to my nemozeme. Treba na to dobrovolnikov, laboratorium, vedcov...a zaplatit nemale peniaze.

Jedna věc je vstřebatelnost a druhá obsah účinné látky v dané váze neboli koncentrace, tedy v konečném důsledku objem, který je nutno zkonzumovat a množství balastní látky. Nezanedbatelnou roli může hrát rozpustnost ve vodě, třeba nejlevnější hydroxid hořečnatý prodávaný jako Aquamin MG (viz. tabulka 72 v něm přítomných prvků, možnost přírodní fortifikace potravin) bude vyžadovat žaludeční kyselinu, aby se přeměnil na chlorid, což může být problém u lidí s poruchou trávení. Jinak jsou hydroxidy dost agresivní, pokud by pokračoval do střev jak je. Na těchto rozemletých skeletech řas (Aquamin, Diatomaceous Earth) mě zneklidňuje skutečnost, že se v nich narozdíl od vodou rozpustných chloridů mohou vyskytovat nanočástice. Paradoxně právě na nanočásticích staví netoxická léčba raka laserovým záhřevem a zlatem. Troufám si říct, že největším problémem v multi-vitamínech a minerálech bude vápník, kterého je dost v tvrdé vodě a mléčných výrobcích. Mnozí výrobci netuší, že by tam spíše patřila kyselina ortokřemičitá, protože během stárnutí ubývá křemík a přibývá vápník, i ty řasy na dně oceánu zvápenatělé odumřou.

Bioaccessibility and Bioavailability of a Marine-Derived Multimineral, Aquamin-Magnesium https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6073474/
Mineral composition of Aquamin-Mg. (ppm, parts per million).
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6073474/table/nutrients-10-00912-t001/
https://www.researchgate.net/figure/Mineral-composition-of-Aquamin-Mg-ppm-parts-per-million_tbl1_326470221
http://aquamin.com/products-marine-plant-seawater/
https://4fitness.cz/horcik-magnesium/
Zvýšený vývoj vodíku na povrchu hořčíku Mg pokrytého hydroxidem hořečnatým Mg (OH) 2
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0013468615003564
https://www.researchgate.net/publication/329741545_Transforming_diatomaceous_earth_into_sensing_devices_by_surface_modification_with_gold_nanoparticles

Tak o správné ukládání vápníku se stará hořčík, křemík, vitamín D3, vitamín K2 a ještě spolupůsobí některé další látky které jsou již méně podstatné. Každopádně to není o tom že vápník vyřadím ze stravy jde o poměrně důležitý prvek, ale musí se zajistit jeho směrování do kostí a zubů ne do cév a měkkých tkání.

Pohled konzumenta mléčných výrobků a tvrdé vody se bude v otázce doplňkových dávek vápníku přirozeně lišit od uživatele vody demineralizované. Ano, jsou tu látky, které se starají o udržení vápníku v rozpustném stavu, ale vše má své hranice a ledviny nemusí stačit veškerý přebytek vyloučit, mají přece nějakou kapacitu? Vápenaté usazeniny mohou souviset i s výkyvem tvorby HCl.

Jaký je Váš názor na riziko nanočástic, které 0,1% mohou skrze střeva proniknout do krevního oběhu a následně plic. Plnidla a protispékavé látky asi nic moc. Představují oxidy kovů a rozpadlé schránky mořských řas na potravinách a v potravních doplňcích problém a je třeba se takovému složení vyhýbat, resp. volit raději jinou formu?

The nanosilica hazard: another variable entity
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3014868/
The global variability of diatomaceous earth toxicity: a physicochemical and in vitro investigation
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4509483/
https://www.foodnavigator.com/Article/2018/01/18/EFSA-raises-red-flag-for-silicon-dioxide-safety-over-nanoparticles
https://www.livestrong.com/article/520897-what-is-silicon-dioxide-in-supplements/

U produktů přírodního produktu bych se nanočástic nebál. On je totiž asi celkem problém donutit hmotu, aby vznikla a existovala v podobě "nano". Nejsme evolučně vybaveni na to, abychom nanočásticícm čelili, právě proto že se v přírodě nic takového běžně nevyskytuje.

Rozhodne je to zaujimave. Riesia tam ale hlavne vdychovanie tych nanocastic, teda robotnikov, ktori su tomu vystaveni dlhodobo, ktori sa podielaju na spracovani kremeliny. Ale rozhodne je to opodstatnena obava, ci sa do tela tou kremelinou aj nevstrebava nieco negativne. Diky za pripomienku, snad sa na to v buducnosti pozriem nejak blizsie. Rozhodne stoji za uvazenie zamysliet sa nad tym, hlavne pri dlhodobejsom uzivani kremeliny. Ale uz zo zbezneho pohladu na tu studiu, dost zavisi aj od toho, skade ta kremelina pochadza a ako bola spracovana. Rozhodne treba kupovat co najkvalitnejsiu a iba pre ludi urcenu.

Problematika ohledně nanočástic mně taky docela zajímá , vždyť např.koloidní roztoky min.prvků jsou tvořeny směsí prvků v kapalině.Ale v přírodě vznikají volně nanočástice třeba při vulkanické činnosti a vulkanický popel je výtečné hnojivo.Zeolit se používá i vnitřně.Ale myslím si ,že to buňky se může dostat i to co by se tam dostat nemělo,a hlavně to pak nemusí jít ven.
docela zajímavá práce:
NANOČÁSTICE V PŘÍRODNÍCH MATERIÁLECH Bakalářská práce
PDFhttps://dspace.tul.cz › bitstream › handle
Co se týká toho křemíku dle Janči je v přesličce asi 60% kys.křemičité,ale jen asi 1,5% je přisvojitelné(rozpustné).
Nejvíce křemíku je v přesličce od poloviny července do srpna.Dle Ferdy odstraňuje z těla hliník.
Takže asi šálek denně a dlouhodobě.Pro zevní použití vařit 15min.
https://uloz.to/!pss5hQvYqkPx/co-nam-ch ... e-1992-rar

Já bych to viděl jako člen pefi prostě příroda nám nedává na stůl nic co by pro nás nebylo vhodné, tedy pokud vyloučíme vyloženě jedovaté rostliny a prvky. Ty hlíny se konzumují možná i stovky let a nedovedu si představit že by tolik konzumentů přehlédlo že to nějak škodí.

O léčbě jílem je pěkná kniha od Zentricha https://uloz.to/!t2gTEO7Rtwko/zentrich- ... et-net-pdf.
Dříve se jíl užíval jako prostředek vytahující z těla škodliviny.Vnitřně se v lidovém léčitelství u nás moc nepoužíval.Jenže kde dnes vzít čistou nekontaminovanou hlínu.Na obklady je třeba dost velké množství jílu a to je i finančně náročné a i časově.
Jíl může obsahovat arsen ,olovo a naše trávení není na něj uzpůsobeno.Mimo to se jíl suší na slunci a kvůli zachování léč.účinků se nesmí vystavovat vysokým teplotám,takže může zde dojít během procesu zpracování k nějaké bak.kontaminaci.
https://www.fitforfun.de/abnehmen/gesun ... 66586.html
O křemelině jsem už zde psala a myslím si ,že může být i nebezpečná a to i z důvodu vdechnutí.Ale jedna uživatelka se někde na netu chlubila,že už ji užívá přes rok a je náramně spokojená.Nikde jsem ne našla,že by lidé dříve křemelinu jedli.

Porovnání vstřebatelnosti:
Comparative absorption:
Monomethylsilanetriol (MMST). 64%.
Maltodextrin stabilized Ortho Silicic Acid (Malto-OSA). 30%.
Choline stabilized Ortho Silicic Acid (Ch-OSA). 17%.
Colloidal Silica (CS). 1%.
https://www.siliciumg5.com/en/content/49-profesional-area

Lidské tělo pracuje s křemíkem v podobě kyseliny ortokřemičité (H4SiO4), která ovšem bez výše uvedené stabilizace polymerizuje (na poly-silicic acids, eventuelně colloidal silicic acid, hydrated silica gel) a na vzduchu se rozpadá do biologicky hůře využitelného oxidu křemičitého (silica gel, amorphous silicon dioxide, zde pozor na krystalickou formu a prášící se nanočástice) což jsou ony rozemleté hlinitokřemičité horniny (kaolinit, zeolit) a na oxid křemičitý koncentrovaná křemelina. Sice jsou ve vodě nerozpustné, ale stabilně uvolňují malé množství křemíku při kontaktu s vodou a fyziologickými tekutinami, takže se to nahrazuje jejich množstvím, pokud to vůbec jde. Kyselinu ortokřemičitou lze nalézt v jarní přesličce a hned je mi jasné, proč si asiaté potrpí na bambusové výhonky a zdravá výživa na klíčky, nehledě na to, že jejím pro člověka dobře využitelným (55% jako u kvalitních monomerů) zdrojem je i pivo.

Biological and therapeutic effects of ortho-silicic acid and some ortho-silicic acid-releasing compounds: New perspectives for therapy
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3546016/
Anti-Aging Effects of Monomethylsilanetriol and Maltodextrin-Stabilized Orthosilicic Acid on Nails, Skin and Hair
https://www.mdpi.com/2079-9284/5/3/41

The silicon content of beer and its bioavailability in healthy volunteers.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15005826/
Silicon in beer and brewing

">https://www.researchgate.net/publication/42769291_Silicon_in_beer_and_brewing

A provisional database for the silicon content of foods in the United Kingdom
https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:5MikRz9RuQIJ:https://dro.deakin.edu.au/eserv/DU:30009138/mcnaughton-provisionaldatabase-2005.pdf+&cd=13&hl=cs&ct=clnk&gl=cz

Nerozumím jedné věci. Na jednu stranu jsem se tu x krát dočetl, že využitelnost anorganických minerálu je velmi malá až žádná (že to chce užívat organické minerály).
Proč je tedy Jardou a i ostatními doporučovaná Himalájská sůl, když jde o anorganický zdroj minerálů?

To, že je něco anorganické a levné ještě neznamená, že to nebude z hlediska doplňování minerálů a biologické účinnosti fungovat. Chloridy jsou v tomto geniální, na rozdíl od oxidů mají dobrou vstřebatelnost a oproti hydroxidům nevyžadují přítomnost žaludeční kyseliny. Složením a výrazností chutě je bezesporu lepší perská modrá sůl, která oproti té himalájské obsahuje alespoň nějaký draslík, i když jeho správnější poměr k sodíku lze očekávat až u solí pro kardiaky. Pokud jde o stopové prvky obsažené ve zbytkovém balastu, tak bych jako jejich přírodní zdroj navrhl Aquamin Mg neboli organický hořčík. Snad to znečištění dnešního moře nějak přežijeme, je to údajně z průmyslovou činností a lodní dopravou méně zasažené oblasti mezi západním Irskem a Islandem, kde se lidé zatím neobávají ani konzumace tresčích jater. Jódu je v kamenné soli tak málo, že pokud nepoužíváte nevlhnoucí rafinovanou iodidovanou sůl vyrobenou ze solanky, tak na něj zapomeňte a jezte jako Japonci nuri, kelp a jiné mořské řasy nebo použijte náš osvědčený Lugol.

http://aquamin.com/products-marine-plant-seawater/
https://4fitness.cz/horcik-magnesium/
https://www.damune.com/salt-blue-persia/
Chemické složení halitu: Na 39,34 %, Cl 60,66 %
52,45% draslíku obsahuje sylvit KCl