Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Jardo konzervuje ten askorbat vsechny druhy stav? Stavy pripravuju hlavne rano (grep/pomeranc+mrkev, orechove mleko ve stave mrkev+jablko) a vecer delam zeleninove, ale ne vzdy to stiham, zvazuju ze bych si rano zaroven nachystal tak 1l stavy k obedu (mrkev+cervena repa/zeli/brambora/okurka/meloun). Je mozne a vhodne dat askorbat (ve funkci konzervantu) bez problemu i k te bramborove stave a stave ze zeli/okurek/melounu? Myslim, ze by to treba u brambor a zeli i dost zlepsilo chut te stavy. O chut mi vsak primarne nejde, ale spis o to, jestli ucinky techto vyrazne alkalizujicich a cisticich stav i pri poziti po zhruba 6ti hodinach od pripravy zustanou ve velke mire zachovany a jestli dodani askorbatu nejak "neposouva" jejich ucinek na organismus.

Použít určitě jde, ale jedná se o kyselinu, čili počítejte i s posunem alkalických schopností některých šťáv. Nepůjde patrně o nějaký zásadní problém, zvláště pokud bude použitá dávka zhruba korespondovat s tou, co normálně užíváte. Takto se patrně pro tělo celkem nic nezmění a výsledné pH bude zhruba zachováno.

Dik Jardo. Askorbat ted davam i do stavy z vojtesky + mrkve. Zda se mi ze to nevadi, stava ma lepsi chut a nehnedne, funguje to. Vsiml jsem si ted ze se na slunicku nedokazu spalit. Cely vikend na primem slunku (na stromech na zebriku, na strese, na zahrade) kuze trochu ztmavla, ale vic nic. Minule roky jsem byl vzdycky spaleny do cervena po par hodinach to si dobre pamatuju. Vysledek denniho prijmu karotkove stavy.

Pokud by člověk žil tak, jak náš konstruktér naplánoval, tak je dokonale chráněn prakticky proti všemu z přírody, snad kromě větších predátorů, třeba velkých šelem, tam dobrá životospráva adekvátní ochranu bohužel nezajistí, ale stejně vám dá mnohem lepší šance a můžete alespoň hodně rychle běžet. Jinak malé breberky a přírodní vlivy, vydržíte opravdu celkem snadno.

Přesně tak. Mám světlou kůži, málo se opaluji, mám i trošku sluneční alergii a odvždycky se spíš schovávám do stínu. Ale tenhle rok si to sluníčko užívám, vyloženě se vyhřívám jak kočka a sosám energii A jsem opálená do krásně zlato-broskvové barvy. Možná tomu pomáhá i sirná patlanina.

Chtěl bych se Jardo zeptat na Vaše zkušenosti s ředkvičkovou šťávou. Tato šťáva má mít mimo silný odkyselující účinek také schopnost obnovit sliznice v těle. Je to pravda? Ředkvičky se navíc dají dobře a brzy pěstovat a i v obchodě je to v sezoně levnější zelenina. Šťávu jsem dnes připravil poprvé, použil jsem listy i kořen (je to tak správně?). Šťáva je poměrně silná a silné je i její aroma . Ze dvou svazků jsem získal 1/2l neředěné šťávy. Počítám, že toto už bude koňská dávka.
Ještě bych se vás zeptal k lucerce, odšťavňujete i stonek? Angel si s ním sice poradí, ale je dost silný a dřevnatý, podle mě obsahuje docela málo štávy, takže budu asi odšťavňovat jenom větvičky s listy.

Je to velice silná šťáva a má opravdu pozitivní účinky, ale samotná se skoro pít nedá a ideální je třeba s mrkví. Používá se podle chuti buď samotný kořen, nebo celá a klidně můžete přidat i tu vojtěšku, ale také rozumné množství. Já bych dal tak 300 ml mrkve, pak 50-100 ml vojtěšky a zbytek ředkvičky. Pokud se týká vojtěšky, tak tu nijak nepřebírám a cpu ji tam celou, Angel si s ní poradí a trhat z toho pouze něco, to bych nervově nevydržel a považuji to za zbytečnou práci a zdržování.

Diky za odpovědi Jardo. Šťávy dělám denně i do pár PETek ošetřených osmotickou vodou a po použití je jenom vypláchnu horkou vodou. Je vhodné láhve občas nějak dezinfikovat, nebo je po určité době vyhodíte a vezmete nové?
Je možné do šťávy z vojtěšky občas v nějakém rozumném množství přidávat i čerstvé listy kostivalu? Dost často se setkávám s různými názory o jeho toxicitě diky obsahu alkaloidů (hlavně od chovatelů zvířat, po jeho požití někdy dochází k zažívacím problémům), někde se taky píše, že jde o bylinu nebezpečnou pro játra. Na druhou stranu jde o bylinu velmi prospěšnou pro travici trakt, žaludeční sliznici a schopnosti regenerovat tkáně.

Já používám jednu PET láhev už minimálně 10 měsíců a zatím bez potíží slouží. Nijak se o ni nestarám a ani nevidím žádný rozumný důvod s ní dělat cokoliv jiného, než ji vypláchnout vodou. Kostival klidně přidávat můžete, má docela dobrou chuť a pokud to nebudete přehánět nic nehrozí, ovšem trvalé užívání velkých dávek se asi doporučit nedá, ale to asi platí skoro pro všechno na této planetě.

Děkuju za odpověď. Někde i píšou, že právě vysoký léčebný účinek byliny je dán zesílením allantoinu právě těmi obsaženými alkaloidy. Já ho přidávám tak jednou týdně asi 4 listy na litr. Ale už i v tomto množství má šťáva doplněná o kostival citelné tišící účinky třeba když mám namožené svaly. Jaké je podle Vás přibližně rozumné dávkování do šťávy z preventivních důvodů (osteoporoza) a při namožení svalů, bolesti kloubů nebo páteře? Přidáváte do šťávy i čerstvý kořen nebo jenom listy?

Mě roste normálně na zahradě, kam jsem si ho přesadil z luk a doma se nesnažím likvidovat kořeny, čili zpracuji většinou pouze listy. Do šťávy ho dávám opravdu pouze občas, třeba i několik dní po sobě, ale pak zase dlouho nic, zpravidla brzo z jara na nastartování organizmu. Tak, jak ho používáte, nevidím problém a nemělo by to nijak vadit. Kořen občas také použiji, ale jen v době, kdy není v adekvátní kvalitě list, tedy brzo na jaře, nebo spíše později na podzim, kdy listy již nejsou kvalitní. Jinak většinu popsaných potíží bych spíše řešil kašičkou z rozmělněných listů, nebo kořenu a tu použijete jako obklad na postižené místo. Účinnost je obdivuhodná a úleva skoro okamžitá.

Prosím o radu kolik asi askorbátu přidávat do šťáv na konzervaci, když si je budu brát s sebou na den do práce? Třeba do 1l dávat tak lžičku? Děkuju moc. I

Osobně dávám na litr tak 3-4 gramy, ale patrně by stačilo i menší množství.

Zdravim!
Chtěl bych se zeptat jak propočítat kalorickou hodnotu šťáv.Vím že si na kalorie moc nehrajete ale mě by se to vzhledem k treninku velice hodilo.Když budu chtít znát např. kalorickou hodnotu čerstvé jablečné šťávy tak se mohu řídit podle tabulek a vyhledat třeba položku jablečný mošt nebo jablečný džus?U mrkvové šťávy bych to mohl udělat podobně akorát bych se musel řídit informací na etiketě kupovaného produktu?Nebo se dá spočítat kalorická hodnota kila mrkve a tu pak převést na množství šťávy z ní vylisované?
Má druhá otázka je jak by jste udělal domácí burčák?Vylisovat třeba 3 litry šťávy z hroznů(bohužel kupovaných takže bude nutno umejt) a zkusit to nechat samovolně zkvasit a nebo přidat kupované vinařské kvasinky?Nebo bych tam zkusil hodit kousek kefírové houby

Kalorie já zcela ignoruji, ale podle mého názoru se můžete řídit orientačně normální kalorickou hodnotou celé produktu. Vláknina se totiž prakticky nevstřebává a nic jiného vlastně po odšťavnění nezbývá, také neobsahuje prakticky žádné živiny a tedy ani kalorie. Burčák jsem nikdy nevyráběl, to se mohu řádně pokadit i po jiných věcech, ale zeptal bych se zkušeného vinaře a kromě té konzervační a zlahodňovaní chemie, jděte stejnou cestou.